Gaumáta: Porovnání verzí

Nejpozději [[1. červenec|1.&nbsp;července]] [[522 př. n. l.|522]] uznaly Gaumátu jako legitimního krále hlavní perské državy, Persis a [[Médie]],<ref>[[Behistunský nápis]] 11.</ref> přičemž Behistunský nápis neobjasňuje, jak se to přesně sběhlo. Kambýsés, který se chystal zakročit, zatím nečekaně zemřel, aniž se stihl vrátit do Persie.<ref>Hérodotos 3, 64–66.</ref> Souběhem okolností přišla rychle se rozvíjející rebelie o hlavního protivníka (který navíc neměl mužského dědice) a zdálo se, že změna na trůně byla dovršena. Ale podle Hérodota odhalil v tuto chvíli velmož Otanés (''Utána''), že Gaumáta není pravým Smerdiem<ref>Hérodotos 3, 68, 2.</ref> a začal formovat okruh spiklenců. Patřil k nim i [[Dareios I.|Dareios]], syn [[Hystaspés|Hystaspův]], člen mladší linie rodu [[Achaimenovci|Achaimenovců]], který se právě vrátil z Egypta. Společně s ním a pěti dalšími šlechtici zorganizoval Otanés atentát na uchvatitele, jejž úspěšně provedli [[29. září]] [[522 př. n. l.|522]]. Hérodotos klade událost do elamských [[Susy|Sus]], zatímco dle nápisu to bylo na tvrzi Sikajauvatiš v Médii. V každém případě byla rebelie zlikvidována a Dareios provolán novým [[Šáhanšáh|králem králů]].