Verze z 1. 6. 2011, 09:27 editovat 194.145.183.193 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 6. 2011, 10:36 editovat zrušit editaci 194.145.183.193 (diskuse) Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Tlingitové''' (Tlingit, Kološ) jsou [[indiánské kmeny\|etnická skupina]][[Severní Amerika\|severoamerických]] [[indián]]ů. Jejich vlastní název Tlingit znamená „Praví lidé“, dříve používaný název Kološ pro ně používali především ruští kolonisté Aljašky a pochází z jazyka [[Aleutové\|Aleutů]]. == Jazyk == Společně s [[Eyakové\|Eyaky]] a možná i [[Haidové\|Haidy]] kdysi zřejmě tvořili jeden národ. Původně žili na pobřeží severní části [[Britská Kolumbie\|Britské Kolumbie]], jižní a střední [[Aljaška\|Aljašky]] a na přilehlých [[Alexandrovo souostroví\|Alexandrových ostrovech]], zejména na ostrově [[Baranovův ostrov\|Sitka]]. Živili se především sezónním, ale velmi vydatným lovem šesti druhů tichomořských [[Losos obecný\|lososů]], platýsů a jiných ryb, ale také sběrem bobulí, mořských řas a šivočichů, například [[mlži\|mlžů]] a [[ježovky\|ježovek]]. Lovili také mořské vydry, lachtany a jiné mořské savce. ~~Jejich~~Tlingitský jazyk je zařazován do [[jazyky na-dené \|jazykové rodiny na- dené]], mezi nimiž má izolované postavení. V současné době jím hovoří asi 15 000 osob a je vyučován i na školách. Nejblíže příbuzný je mu dnes vymírající jazyk [[Eyakové\|Eyaků]], kteří žijí severněji na pobřeží[[Aljaška\|Aljašky]]. == Rozšíření == Po většinu roku obývali vesnice tvořené dlouhými domy z hrubě tesaných prken se sedlovou střechou a štítem často zdobeným malbami nebo i totemovými sloupy, které ale mohly stát i mimo obydlí. V každém domě žili příslušníci jedné velkordiny se svými [[otroctví\|otroky]], které získávali v bojích se sousedními kmeny, hlavně Haidy, Cimšjany a Seliši. Z řemesel bylo nejvýznamnější řezbářství, hlavně stavba kánoví, totemových sloupů a výroba užitných předmětů, a tkalcovství. Prosluli tkaním a vyšíváním pokrývek zvaných podle jednoho klanu chilkat. Celá tlingitská společnost se dělila na dvě exogamní moiety Orla a Havrana, příslušnost k nim byla matrilineární. V zimě podobně jako ostatní severozápadní indiáni pravidelně pořádali slavnosti potlač, při nichž náčelníci vystavovali na odiv své bohatství, hostili sousedy a pořádali představení tanců a zpěvů, spojená s [[šamanismus\|šamanskými]] [[rituál]]y. Uplatnily se při nich i vyřezávané masky. Tlingité dosud žijí na svém kmenovém území, od severní části [[Britská Kolumbie\|Britské Kolumbie]] po pobřeží střední [[Aljaška\|Aljašky]] a na přilehlých [[Alexandrovo souostroví\|Alexandrových ostrovech]]. Jejich střediskem je zejména [[Baranovův ostrov\|Sitka]], kde sídlí kmenová rada a další organizace. == Získávání potravy == Hlavním zdrojem potravy byl pro Tlingity sezónní, ale velmi vydatný rybolov v době tahu [[Losos obecný\|lososů]]. Kromě šesti druhů tichomořských lososů lovili i [[Platýsovití\|halibuty]], korušky a jiné ryby. Z moře získávali i další potravu v podobě [[mlži\|mlžů]], [[ježovky\|ježovek]], krabů i mořských řas. Na souši sbírali bobule, kořínky a cibulky rostlin i vejce mořských ptáků. Lov měl jen doplňkový charakter, nejčastějí kořistí byli [[lachtan]]i, [[Medvěd baribal\|baribalové]], [[Jelen lesní\|jeleni]] a [[kamzík bělák]]. Zdrojem potravy byly i velryby, na rozdíl od sousedních [[Mahakové\|Mahaků]] a Nútků je však Tlingitové nelovili, zpracovávali jen uhynulé nebo na pobřeží uvízlé jedince. == Obydlí == Tlingitové žili usedle. Po většinu roku obývali [[vesnice]], tvořené dlouhými domy z hrubě tesaných prken se sedlovou střechou a štítem zdobeným malbami a [Totem\|totemovými sloupy]]. Totemové sloupy však často stávaly i stranou od obydlí. V každém domě žili příslušníci jednoho [[Matrilinearita\|matrilineárního]] rodu se svými [[otroctví\|otroky]]. Otroky které získávali v bojích se sousedními skupinami, hlavně Cimšjany a [[Pobřežní Sališové\|Sališi]]. Vnitřní zařízení domu tvořilo jedno nebo více ohnišť, palandy na spaní a dřevěné dedny, v nichž byly ukládány oděvy i zásoby jídla. Místa na palandách u vchodu byla vyhrazená dětem a orokům, nejváženější lidé spali v zadní části domu. == Řemesla a umění == === Řezbářství === Z řemesel bylo nejvýznamnější [[Řezbářství\|řezbářství]], k němuž patří i výroba totemových sloupů. Pomocí seker a teslic z kamene, mědi a paroží vyřezávali až 50 metrů vysoké totemové sloupy, ale i drobné předměty denní potřeby - lžíce, dýmky, krabičky či rukojeti nožů. Mistrovským dílem byly i jejich [[kánoe]], dlabané z celých kmenů [[Douglaska\|jedle douglasky]] nebo cedru. Mohly měřit 30 - 60 metrů, byly bohatě zdobené malbou i řezbou a pádlovalo se na nich vestoje. Tlingitové v nich podnikali plavby podél celého severozápadního pobřeží nebo na [[Ostrovy královny Charlotty]], podle neověřených zpráv cestovali v minulosti za obchodem i do [[Asie]], na [[Kamčatka (poloostrov)\|Kamčatku]] či [[Sachalin]]. Vytvoření významného uměleckého díla si v minulosti cenili stejně jako zásluh získaných v boji. === Textilní výroba a oděv === Tlingité znali [[tkaní]] na jednoduchém vertikláním [[Tkalcovský stav\|stavu]]. Z vlny kamzíka běláka, psích chlupů a jemných proužků lýka tkali pláště a pokrývky zvané podle jedné skupiny ''chilcat''. Měly černobílou, případně černožlutou barevnost a byly zdobeny obrazy zvířat - kosatky, krkavce, orla nebo medvěda (jejichž zobrazení najdeme i na totemových sloupech). K oděvu dále patřila kožená nebo tkaná tunika, kožené [[legíny]], [[mokasíny]] a kónický [[klobouk]] pletený ze smrkových kořínsků. Muži i ženy měli propíchnuté uši a nosní přepážku, v nichž nosily ozdoby z perleti nebo leštěné mědi. == Obchod == Tlingitové už před příchodem bělochů vynikali jako obchodníci, artiklem směnného obchodu byly zejména vlněné pláště, kánoe a rybí tuk, ale znali i skutečná platidla - perleťové ulity [[ušeň\|ušní]] a měděné šítky. == Společenský systém == Tlingitská společnost se dělila na dvě [[exogamie\|exogamní]] [[Moieta\|moiety]] Orly a Krkavce a ty dále na větší množství teritoriálních rodů. Příslušnost k moietám i rodům byla [[Matrilinearita\|matrilineární]]. O výchovu dětí se kromě matky staral dědeček a strýcové z matčiny strany, otec i s dětmi hrál, ale nevychovával je. Náčelníci byli dědiční a vytvářli v rámci společnosti uzavřenou třídu, jakousi obdobu šlechty. Každý dlouhý dům měl navíc dědičnou roinu "správců", kteří v něm měli vedoucí postavení. == Náboženství == Náboženstvím Tlingitů byl původně [[šamanismus]], později převzali od bělochů [[Křesťanství\|křesťanství]], většinou [[Ruská pravoslavná církev\|pravoslavní]], v průpběhu konce 19. a 20: století někteří přešli i [[Protestantismus\|protestantským]] církvím. V zimě podobně jako ostatní severozápadní indiáni Tlingitové pořádali slavnosti potlač, při nichž náčelníci vystavovali na odiv své bohatství a hostili obyvatele sousedních vesnic. Při těchto slavbnostech se pořádala také představení tanců a zpěvů, spojená s [[šamanismus\|šamanskými]] [[rituál]]y. Uplatnily se při nich i nádherné vyřezávané masky zvířat a duchů, z nichž některé byly otevírací nebo dvojité. Z duchů uctívali Hromového ptáka, Vydřího muže (Koošda) a [[Krkavec velký\|Krkavce]] (často nesprávně označovaného jako [[Havran polní\|Havran]]), který byl nenapravitelným šibalem, ale zároveň i stvořitelem světa a [[kulturní hrdna\|kulturním hrdnou]]. == Historie == Tlingitové žijí na svém území podle odhadu archeologů až 10 000 let. Roku 1741 byli objeveni ruskými námořníky. Rusové se poté pokusili jejich území kolonizovat a šířit mezi nimi [[~~pravoslaví~~ruská pravoslavná církev\|pravoslavné křesťanství]],. naNa přelomu 18. a 19. století založili ~~kozáci~~velitel Alexandr Baranov na ostrově Sitka ~~stejnojmennou~~ pevnost, která se stala základem vznikající kolonie Ruská Amerika. Tlingité se v průběhu 18. a 19. toletí proti kolonistům často bouřili, nejvýznamnjíš byla válka náčelníka Katleana na počátku 19. století. Tlingité byli vynikající válečníci. Na Do boje si muži oblékali dřevěné přílby a krunýře z tuhé kůže nebo dřevěných tyček. Ze zpraní byly oblíbené nože, kyje, luky a šípy. Je možné, že prodej Aljašky Spojeným státům roku 1867 způsobila neschopnost Rusů řešit neustálá povstání Tlingitů ~~proti kozákům a lovcům kožešin~~. == V současnosti == Současnou populaci tvoří asi 15 200 osob, z nichž většina vedle angličtiny ovládá i tlingitský jazyk. Pracují často ve dřevozpracujícím či rybném průmyslu.

Tlingitové: Porovnání verzí