Li Čeng-tao: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 6:
Během své poněkud krátké vědecké činnosti se zabýval především vlastnostmi základních částic a jejich proměnami, teorií pole, turbulencí, problémy statistické [[mechanika|mechaniky]] a astrofyziky.
 
Ve Spojených státech amerických se setkal se svým krajanem, dřívějším profesorem fyziky na gymnáziu v jednom z měst v severozápadní Číně - Jang Čen-ningem. Protože se oba teoretičtí fyzikové zabývali podobnými problémy fyziky základních částic a hlavně mezonů, spojili své síly a soustředili se hlavně na ověření platnosti zákona zachování parity. Vedla je k tomu především zkušenost, že právě tento zákon nebyl v souladu s jejich poznatky, kterých oba dosáhli. Zákon parity vyjadřuje určitou symetrii v [[příroda|přírodě]], a tedy i v [[Atomová fyzika|atomové]] a [[jaderná fyzika|jaderné fyzice]]. Jang a Li při zkoumání vzniku a zániku subatomárních částic zvaných K-mezony zjistili, že při rozpadu dvou těchto mezonů se stejnými vlastnostmi nevznikají stejné, nýbrž odlišné produkty rozpadu. To je přivedlo na myšlenku, že zákon zachování parity neplatí ve všech případech vzájemného působení, že neplatí při tzv. slabém vzájemném působení, tj. obratněobrazně řečeno, že skutečný proces se liší od jehosvého obrazu v zrcadle.
 
Objev, který vzbudil pochybnost o základním zákonu přírody vyvolal přirozeně velký rozruch ve vědeckém světě. I když později další fyzikové experimentálními i matematickými metodami potvrdili správnost tohoto objevu, nemalá část fyziků zásadně nesouhlasila. Ještě nedávno nedospěli fyzikové k jednotnému názoru a neustále se vyskytovali názory, které se zastávali všeobecné platnosti zákona zachování parity. To však nijak nesnižuje význam vědeckých pracích Janga a Liho a i přes tento nejednotný názor na správnost výzkumů získal Li v roce [[1957]] spolu s Jangem [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]].