DB řada V 200: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
WP:VAS |
m + odkaz hydr. přenos |
||
Řádek 26:
Německé dráhy měly již z doby před druhou světovou válkou zkušenosti s motorovou trakcí, a to zejména s [[motorový vůz|motorovými vozy]] a jednotkami. Lokomotiva V 140.001 s hydrodynamickým přenosem výkonu stála na počátku využití tohoto přenosu u lokomotiv pro [[Wehrmacht]]. Další vývoj této techniky přerušila [[Druhá světová válka|válka]].
V roce 1949 vznikla u DB koncepce využití dieselové trakce u hnacích vozidel. Počítalo se se třemi typy vozidel – motorové vozy, nákladní motorový vůz a lehká lokomotiva pro vedlejší tratě. Motorové vozy byly postaveny jako řady VT 08 a VT 12, motorová lokomotiva dostala označení V 80. Jednalo se o jednomotorovou čtyřnápravovou lokomotivu s výkonem 800 [[Koňská síla|HP]] a s [[Hydraulický přenos výkonu|hydrodynamickým přenosem výkonu]] – první podvozkovou motorovou lokomotivu s pohonem všech čtyř náprav na světě. Lokomotiva s pohonem kardanovými hřídeli představovala senzaci. Krátce po jejím uvedení do provozu bylo rozhodnuto namísto nákladního motorového vozu postavit na zkoušku lokomotivu o výkonu 2x 800 [[Koňská síla|HP]].
Mezitím vzrostl výkon dostupného motoru na 1000 [[Koňská síla|HP]]. DB chtěly objednat tyto dvouagregátové lokomotivy pouze v množství několika kusů za účelem zkoušek. Bylo to z důvodu relativně vysokých cen nafty – u posunu a motorových vozů nehrála cena nafty v ekonomice provozu tak výraznou roli, avšak u těžších výkonů byla přeci jen parní trakce levnější. Kromě toho DB počítaly s elektrifikací. Aby se proto alespoň snížily náklady na vývoj, bylo rozhodnuto převzít maximální množství dílů z řady V 80. Tím dostala V 200 charakter přechodného řešení.
| |||