Svobodné území Terst: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: sh:Slobodna Teritorija Trsta
→‎Vznik státu: opr. skloňování
Řádek 56:
 
===Vznik státu===
[[Soubor:Marshall Plan poster.JPG|right|thumb|250px|Plakát [[Marshallův plán|Marshallova plánu]] s vlajkami západních států, včetně terstské, která je ovšem chybně vyvedena modře místo červeně]]
V lednu 1947 [[Organizace spojených národů|Spojené národy]] přijaly rezoluci, podle jejíhož článku 24 měl být z Terstu a jeho okolí vytvořen svobodný stát. Jeho trvalý status měl být kodifikován podle mezinárodního práva jmenováním mezinárodního guvernéra schváleného čtyřmi vítěznými mocnostmi. V září 1947 byla ratifikována [[Pařížské mírové smlouvy (1947)|Pařížská mírová smlouva]] s Itálií, která zřídila Svobodné území Terst. Území ovšem zůstalo rozděleno na okupační zóny. [[Britská armáda|Britské]] a [[Armáda Spojených států amerických|americké]] [[ozbrojené síly]] spravovaly zónu A, kde se nacházelo i město Terst, o rozloze 222,5&nbsp;km² s 262 406 obyvateli a Jugoslávská armáda spravovala zónu B, do níž spadala severozápadní [[Istrie]], o rozloze 515,5&nbsp;km² s 71 000 obyvateli. Úředními jazyky byla italština, slovinština a chorvatština.<br />
V období mezi říjnem [[1947]] a březnem [[1948]] [[Sovětský svaz]] zamítl kandidaturu 12 nominovaných guvernérů, načež [[Spojené státy americké|Spojené státy]], [[Spojené království]] a [[Francie]] zaslaly 20. března 1948 do [[Moskva|Moskvy]] a Bělehradu nótu, ve které doporučily, aby se území navrátilo pod italskou suverenitu. Žádný guvernér nebyl ve smyslu rezoluce OSN nikdy ustanoven, a území tak nikdy nefungovalo jako skutečný nezávislý stát. Přesto byl jeho formální statut respektován - mělo vlastní měnu a vydávalo vlastní [[Poštovní známka|poštovní známky]]. Roztržka mezi Titem a Stalinem v půli roku [[1948]] měla za následek, že návrh vrátit území Itálii byl do r. [[1954]] odložen.
 
===Zánik===
5. října 1954 [[Spojené království]], [[Spojené státy americké|Spojené státy]], Itálie a [[Jugoslávie]] vyhlásily v [[Londýn]]ě memorandum o porozumění, které nahradilo stávající vojenskou správu dočasnou civilní správou. Zónu A měla spravovat Itálie s výjimkou obcí Plavje, Spodnje Škofije, Hrvatini a Jelarji, které přešly pod jugoslávskou správu stejně jako celá zóna B.<br />