Côte-Vertu (stanice metra v Montréalu): Porovnání verzí

drobnosti
(základní informace, mapa, FR jaz.mutace)
 
(drobnosti)
== Vzhled stanice ==
 
Stanici projektovaliprojektovaly architektonické ateliéry Jodoin, Lamarre, Pratte, & Co a Cayouette & Saia. Umělecky se na jejím vzhledu podíleli Yves Trudeau<ref>http://www.metrodemontreal.com/art/trudeau/index-f.html</ref> a Éric Lamontagne<ref>http://www.metrodemontreal.com/art/lamontagne/index-f.html</ref>
<!-- Jméno této stanici dal...
//-->
Stanice se nachází v [[Montreal|montrealském]] městském obvodu (francouzsky ''[[arrondissement]]'') [[Saint-Laurent]].
 
Pokud jde o její umístění v rámci oranžové linky, jde o její západní větev. Z hlediska stáří je tedy součástí druhé etapy rozšiřování této linky, která se odehrála postupně v několika fázích v letech [[1980]]-[[1986]].<ref>Côte-Vertu je v rámci západní větve linky nejmladší stanicí (otevřena v roce [[1986]]),. Před ní byly zprovozněny stanice [[Du Collège (stanice metra v Montrealu)|Du Collège]], [[De la Savane (stanice metra v Montrealu)|De la Savane]] a [[Namur (stanice metra v Montrealu)|Namur]] v roce [[1984]], [[Plamondon (stanice metra v Montrealu)|Plamondon]] a [[Côte-Sainte-Catherine (stanice metra v Montrealu)|Côte-Sainte-Catherine]] v roce [[1982]], [[Snowdon (stanice metra v Montrealu)|Snowdon]], [[Villa-Maria (stanice metra v Montrealu)|Villa-Maria]] a [[Vendôme (stanice metra v Montrealu)|Vendôme]] v roce 1981 (přičemž část stanice Snowdon patřící k [[modrá linka (metro v Montrealu)|modré lince]] byla zprovozněna až v roce [[1988]]), dále [[Place-Saint-Henri (stanice metra v Montrealu)|Place-Saint-Henri]], [[Lionel-Groulx (stanice metra v Montrealu)|Lionel-Groulx]], [[Georges-Vanier (stanice metra v Montrealu)|Georges-Vanier]] a [[Lucien-L'Allier (stanice metra v Montrealu)|Lucien-L'Allier]] v roce [[1980]]. Část přestupní stanice Lionel-Groulx náležející k [[zelená linka (metro v Montrealu)|zelené lince]] byla zprovozněna již v roce [[1978]].</ref>
 
Větší část východní větve oranžové linky byla zprovozněna v průběhu roku [[1966]], s výjimkou rozšíření stanice [[Henri-Bourassa (stanice metra v Montrealu)|Henri-Bourassa]] o přídavné nástupiště v roce [[2007]]. Jde o celkem 15 stanic východní části linky.<ref>[[Bonaventure (stanice metra v Montrealu)|Bonaventure]], [[Square-Victoria (stanice metra v Montrealu)|Square-Victoria]], [[Place-d'Armes (stanice metra v Montrealu)|Place-d'Armes]], [[Champ-de-Mars (stanice metra v Montrealu)|Champ-de-Mars]], [[Berri-UQAM (stanice metra v Montrealu)|Berri-UQAM]], [[Sherbrooke (stanice metra v Montrealu)|Sherbrooke]], [[Mont-Royal (stanice metra v Montrealu)|Mont-Royal]], [[Laurier (stanice metra v Montrealu)|Laurier]], [[Rosemont (stanice metra v Montrealu)|Rosemont]], [[Beaubien (stanice metra v Montrealu)|Beaubien]], [[Jean-Talon (stanice metra v Montrealu)|Jean-Talon]], [[Jarry (stanice metra v Montrealu)|Jarry]], [[Crémazie (stanice metra v Montrealu)|Crémazie]], [[Sauvé (stanice metra v Montrealu)|Sauvé]] a [[Henri-Bourassa (stanice metra v Montrealu)|Henri-Bourassa]].</ref> Zbývající tři stanice postavené ve třetí fázi rozšiřování linky se všechny nacházejí za severním ramenem řeky svatého Vavřince ve městě [[Laval (Kanada)|Laval]]. Jsou to stanice [[Cartier (stanice metra v Montrealu)|Cartier]], [[De la Concorde (stanice metra v Montrealu)|De la Concorde]] a [[Montmorency (stanice metra v Montrealu)|Montmorency]].
243

editací