Verze z 28. 5. 2011, 23:35 editovat Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 5. 2011, 15:01 editovat zrušit editaci Iaroslavvs (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 929 editací opravy (dc. Ludvíka z Anjou, Marie Uherská († 1395) byla někým jiným, než Anna Marie († 1237), dc. O. II. a pozdější carevna Bulharska; 3. žena byla Beatrix, ne Markéta) & doplnění (Štěpán Pohrobek); -zbytečná citace; frmt Přejít na další porovnání →
Řádek 3: {{Příbuzný\|matka\|[[Anežka de Châtillon]]}} {{Příbuzný\|I. manželka\|[[Gertruda Meranská]]}} {{Příbuzný\|dcera\|[[Anna Marie Uherská\|Anna Marie]]}} {{Příbuzný\|syn\|[[Štěpán Uherský]]}} {{Příbuzný\|syn\|[[Béla IV.]]}} {{Příbuzný\|syn\|[[Ondřej Uherský]]}} {{Příbuzný\|dcera\|[[Alžběta Durynská~~\|Alžběta~~]]}} {{Příbuzný\|syn\|[[Koloman Haličský]]}} {{Příbuzný\|II. manželka\|[[Jolanda z Courtenay]]}} {{Příbuzný\|dcera\|[[Jolanda Uherská]]}} {{Příbuzný\|III. manželka\|[[~~Markéta z~~Beatrix d'Este]]}} {{Příbuzný\|syn\|[[Štěpán Pohrobek]]}} }} }}'''Ondřej II.''' (maďarsky ''II. András'' nebo ''II. Endre'') ([[1177]] {{nejisté datum\|narození}}– [[21. září]] [[1235]])<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/ungarn/andreas_2_koenig_von_ungarn_1235.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> byl v letech [[1205]] až 1235 [[Seznam uherských králů\|uherský král]]<ref>[http://www.bartleby.com/65/an/Andrew2.html www.bartleby.com]</ref> z dynastie [[Arpádovci\|Arpádovců]]. == Před nástupem na trůn == Narodil se okolo roku [[1177]] jako mladší syn uherského krále [[Béla III. Uherský\|Bély III.]] a jeho první manželky [[Anežka de Châtillon\|Anežky]], dcery [[Renaud de Châtillon\|Renauda ze Châtillonu]]. Ještě za otcova života se Ondřej stal [[Halič\|haličským]] [[kníže]]tem, byl však od místní šlechty —– bojarů —– vyhnán. Nespokojený mladík opakované revoltoval proti vládě staršího bratra, uherského krále [[Emerich Uherský\|Emericha]] a vyvolával nepokoje v celé zemi.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Kontler \| jméno = László \| odkaz na autora = \| titul = Dějiny Maďarska \| vydání = 2 \| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny \| místo = Praha \| rok = 2008 \| isbn = 978-80-7106-616-3 \| počet stran = 613 \| strany = 62 \| jazyk = česky}}</ref> Chtěl Emericha zbavit trůnu, nebo alespoň si vydobýt nějaká území, což se mu i podařilo. Roku [[1197]] se stal pánem [[Dalmácie]] a [[Chorvatsko\|Chorvatska]], kde si počínal jako suverénní panovník. S bratrem se dostal ještě několikrát do svárů, které vždy skončily příměřím. Nedůvěra mezi bratry však přetrvávala. I proto je těžko pochopitelné, proč Emerich určil před smrtí za poručníka svého syna [[Ladislav III. Uherský\|Ladislava]] právě Ondřeje. Napomenutí [[papež]]e [[Inocenc III.\|Inocence III.]] svědčí o Ondřejově špatném zacházení s osiřelým následníkem trůnu, když však pětiletý Ladislav zemřel, nestálo Ondřejovi v cestě na uherský trůn již nic. Řádek 31 ⟶ 32: Vyústěním všech problémů, které se v zemi nahromadily, bylo vydání [[Zlatá bula Ondřeje II.\|Zlaté buly]] v roce [[1222]]. Král Ondřej v ní byl donucen přislíbit, že nebude svévolně rozdávat majetky cizincům, dodrží výsady střední šlechty, ba dokonce dal šlechtě možnost vystoupit proti němu samému se zbraní v ruce, pokud by nedodržoval přijaté závazky. Namísto uklidnění situace však tento dokument přinesl jen další spory. Ondřej dal totiž velmi rychle najevo, že se jím vůbec nemíní řídit. Na konci života se musel vyrovnat se smrtí dcery Alžběty, druhé manželky Jolandy i syna Ondřeje. Stihl se potřetí oženit (květen [[1234]]) s italskou šlechtičnou [[Beatrix d'Este\|Beatrix]], dcerou markraběte [[Esteni\|z Este]]. Zemřel v září ~~1235~~následujícího roku a jeho syn z tohoto posledního manželství, [[Štěpán Pohrobek\|Štěpán]], se už narodil jako pohrobek. Spolu s matkou byl sice vyhnán z Uher a jeho práva v této zemi nikdy nebyla uznána, ale jeho syn z druhého manželství se jako [[Ondřej III.]] stal posledním králem z rodu Arpádovců. {{Citát\|Král Ondřej se odstěhoval k Pánu ve třicátém roce svého kralování v roce Pána tisíc dvěstě třicátém pátém...\|''Dubnická kronika''<ref>{{Citace monografie \| titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická \| editoři = Július Sopko \| vydavatel = Vydavateľstvo Rak \| místo = Budmerice \| rok = 2004 \| počet stran = 239 \| isbn = 80-85501-13-9 \| strany = 91}}</ref>}} == Vývod z předků == Řádek 64 ⟶ 63: == Odkazy == {{commonscat\|Andrew II of Hungary}} === Reference ===▼ <references/>▼ === Literatura === * {{Citace monografie \| příjmení = Kristó \| jméno = Gyula \| odkaz na autora = \| titul = Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301 \| vydavatel = Corvina \| místo = Budapest \| rok = 1993 \| počet stran = 310 \| isbn = 9631338576 \| jazyk = německy}} ▲=== Reference === ▲<references/> === Externí odkazy === * {{de}} [http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/ungarn/andreas_2_koenig_von_ungarn_1235.html Genealogie] {{Panovník\|co=[[Seznam uherských králů\|Uherský král]]\|kdy=[[1205]] - –[[1235]]\|pred=[[Ladislav III. Uherský\|Ladislav III.]]\|po=[[Béla IV.]]\|soubor=Coat of arms of Hungary.png\|velikost=35\|jmeno=Ondřej II.}} {{Portály\|Středověk\|Křížové výpravy}}

Ondřej II. Uherský: Porovnání verzí