Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 181 bajtů ,  před 8 lety
 
== Střet s Václavem II. ==
Snahu o sjednocení rozdrobeného Polska projevil již Vladislavův starší nevlastní bratr [[Lešek II. Černý]], který byl roku [[1279]] korunován na polského krále a jemuž se podařilo sjednotit [[Malopolsko]] s oblastmi Sieradzska a Lenčicka. Poté, co však Vladislavův bezdětný, nevlastní bratr v roce [[1288]] zemřel, zdědil Vladislav Leškovo panství v [[Sandoměřsko|Sandoměřsku]] a začal podnikat loupeživé výpady do oblasti Krakovska, kde měl rovněž své zájmy. Roku [[1289]] se mu podařilo významné centrum Krakov obsadit. Polsko tak zachvátila občanská válka, v níž se Vladislav postavil proti slezskému knížeti [[Jindřich IV. Probus|Jindřichu IV. PrubusoviProbovi]], který byl zvolen za Leškova nástupce na polském trůně. Po Jindřichově smrti v roce [[1290]] se Lokýtkovi zájmy střetly s mocným českým králem [[Václav II.|Václavem II.]], který byl synovcem vdovy Leška Černého [[Griffina Haličská|Griffiny Haličské]] a měl na oblast Krakovska podobně jako Lokýtek zájem a rovněž nástupní právo. O sporu měl rozhodnout římský král [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf]], který však byl Václavovým tchánem, a proto dle očekávání rozhodnul v jeho prospěch. Český král Václav se tak měl stát dědicem území zemřelého Leška Černého. Vévodkyně Griffina s asistencí Vladislavovi nepřátelsky nakloněné vysoké šlechty rovněž podpořila nástupnictví svého synovce Václava, kterému se podařilo i s pomocí [[Slezsko|Slezanů]] ([[BytomBytomské knížectví|bytonskýbytomský]] kníže [[Kazimír II. Bytomsko-Kozelský|Kazimír]], [[TěšínTěšínské knížectví|těšínský]] [[Měšek I. Těšínský|Měšek]], [[OpoleOpolské knížectví|opolský]] Bolek[[Boleslav I. Opolský|Boleslav]] a [[RatibořRatibořské (Slezské vojvodství)knížectví|ratibořský]] [[Přemek Ratibořský|Přemek]]) podniknout vojenské tažení do Krakovska a Sandoměřska, načež byl Lokýtek, který se těšil především podpory venkova a nízké šlechty, [[9. říjen|9. října]] roku [[1292]] Václavem zajat, donucen uzavřít s králem mír, vzdát se nároků na sporná území a navíc přijmout své državy břešťské a sieradzské od českého panovníka v léno. Tímto tažením tak Václav II. sjednotil pod svou vládou celé Malopolsko, a když roku [[1296]] neočekávaně zemřel i velkopolský kníže [[PřemyslavPřemysl II. Velkopolský|Přemysl II.]], stal se Václav po uzavření sňatku s PřemyslavovouPřemyslovou mladičkou dcerou [[Eliška Rejčka|Richenzou]] rovněž panovníkem [[Velkopolsko|Velkopolska]]. Roku [[1300]] byl pak český král Václav korunován v [[Hnězdno|Hnězdně]] [[arcibiskup]]em Świnkou polským králem.
Roku [[1293]] si Vladislav Lokýtek vzal za manželku dceru velkopolského knížete [[Boleslav Pobožný|Boleslava Pobožného]] [[Hedvika Kališská|Hedviku Kališskou]]. Vladislav a Hedvika měli spolu šest dětí [[Kunhuta Lokýtkovna|Kunhutu]], Stefana, Vladislava, [[Alžběta Polská|Alžbětu]], Jadwigu a [[Kazimír III. Veliký|Kazimíra]], avšak z nich svého otce přežili pouze Alžběta, která se později se stala uherskou královnou a nejmladší Kazimír, který se stal otcovým nástupcem. Vladislavu Lokýtkovi, proti kterému se postavila velkopolská šlechta a na nějž uvrhnul [[Poznaň|poznaňský]] biskup Ondřej klatbu, nezbylo nic jiného, než v roce 1300 uprchnout z Polska. Uchýlil se do [[Uhry|Uher]], kde vytvořil opozici proti králi Václavovi.
 
86

editací