[[Image:Ionic bonding.png|thumb|right|200px|Vytváření iontové vazby mezi atomy lithia a fluoru.]]
'''Iontová vazba''' je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl [[elektronegativita|elektronegativit]] atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67. Potom dochází k tomu, že jeden [[atom]] k sobě přitáhne od druhého atomu elektron příp. více elektronů, který potřebuje k dosažení stabilní elektronové konfigurace a stane se záporným [[ion]]tem(aniontem); druhý atom se po jeho/jejich ztrátě stane kladným iontem(kationtem). Následně jsou atomy k sobě vázány především díky [[elektrostatická síla|elektrostatické]] přitažlivé síle, jež působí mezi částicemi s opačným nábojem. Kromě toho má iontová vazba úzký vztah k polarizované [[kovalentní vazba|kovalentní vazbě]] a to jako její extrémní případ, který je kvalitativně odlišný od normální varianty této vazby. Typickou vlastností sloučenin s iontovou vazbou je jejich dobrá rozpustnost ve vodě. Rozpouštění těchto sloučenin ve vodě probíhá jejich [[disociace|disociací]] (rozpadem) na ionty z nichž jsou složeny. Příklady vzniku iontové vazby:
:Li + F → Li<sup>+</sup>F<sup>−</sup>
:3Na + N → Na<sup>+</sup><sub>3</sub>N<sup>3−</sup>
