Carl von Pückler-Burghauss: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m slovesa do minulého času, počeštění názvů polských měst
m minulý čas, prolinky, slovosled, zb.slova
Řádek 32:
== Život před druhou světovou válkou ==
 
Od roku [[1924]] až do listopadu roku [[1931]] sloužísloužil u organizace pro veterány první světové války, [[Stahlhelm]]. Dne 1. prosince roku [[1931]] vstoupil do [[NSDAP]] a zároveň i do řad jednotek [[Sturmabteilung|SA (Sturmabteilung)]], kde mu mu byla udělena hodnost SA-Sturmbannführer a byl dosazen do funkce důstojníka se zvláštními povinnostmi. Dne 1. července roku [[1932]] byl povýšen na SA-Standartenführera a byl převelen ke ''SA Gruppe Silesia''. Dne 15. prosince téhož roku byl jmenován [[velitel]]em štábu ''SA Gruppe Silesia''. NaV této pozicifunkci setrvásetrval až do 30. června roku [[1934]] a během zaří stejnéhotéhož roku se stávástal náčelníkem štábu u SA-Obergruppe III ([[Vratislav (město)|Vratislav]]). Během roku [[1933]] se stal také členem [[Reichstag]]u, když reprezentoval město [[Opole]]. V dubnu roku [[1933]] je povýšen na SA-Oberführera a 1. května roku [[1937]] jebyl povýšen na SA-Brigadeführera a v červenci téhož roku jebyl převelen k vrchnímu velení SA (''Oberste SA-Führung'') v [[Berlín|Berlíně]]ě, kde sloužísloužil jako šéf úřadu (''Amtschef''). VonSvoji Pücklerkariéru ukončil svoji kariéru jako důstojník se zvláštním pověřěním u ''SA Gruppe Silesia''.
 
== Druhá světová válka ==
 
V dubnu roku [[1938]] vstupujevstoupil znovu do armády jako ''Hauptmann'' ([[Kapitán (vojenství)|kapitán]]) prvně jako pobočník velitele generála [[Alfred Hubicki|Alfreda Hubickiho]] u ''4. Leichte Division'' (4. lehká divize), sse kterou se zúčastnízúčastnil [[invaze do Polska]] a později jako zpravodajský důstojník u [[XXXIII. armádní sbor (Německo)|XXXIII. armádního sboru]]
Počátkem roku [[1942]] působil jako zástupce policejního šéfa pro střední Rusko SS-Obergruppenführera [[Erich von dem Bach-Zelewski|Ericha von dem Bach-Zelewski]], ale dne 12. září 1942 byl povýšen do hodnosti [[SS-Brigadeführer]] ''und Generalmajor der Waffen-SS'' a zároveň byl jmenován velitelem jednotek Waffen-SS na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]].
 
V květnu [[1943]] byl povýšen do hodnosti [[Gruppenführer|SS-Gruppenführer]] ''und Generalleutnant der Waffen-SS'' a byl rovněž jmenován velitelem [[15. Waffen-Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1)]], která působí v [[Lotyšsko|Lotyšsku]]. TentoTuto funkci post zastával do [[17. únor]]a roku [[1944]], než se opět stal velitelem jednotek Waffen-SS na území Protektorátu Čechy a Morava. NaV této pozicifunkci setrval až do konce druhé světové války.
 
== Poslední boje ==
Řádek 45:
Poté, co dne [[7. květen|7. května]] [[1945]] byla německým vrchním velením v [[Remeš]]i podepsána bezpodmínečná [[kapitulace]] německých vojsk, se rozhodl neuposlechnout rozkazu, resp. uposlechl raději příkazu velitele [[Skupina armád Střed|skupiny armád Střed]], polního maršála Schörnera, pokračovat v boji proti [[Rudá armáda|Rudé armádě]] a [[Květnové povstání českého lidu|českým povstalcům]]. Společně s asi šesti tisíci muži (zbytky jednotek ''Kampfgruppe Wallenstein'' a pluku ''Der Führer ze [[2. SS-Panzer Division „Das Reich“|SS Divize Das Reich]]'') se stáhl do prostoru mezi Slivicí u Milína a [[Čimelice]]mi, poté, co americká armáda uzavřela [[9. květen|9. května]] [[demarkační linie|demarkační linii]].
 
Generál von Pückler třiTři dny střídavě odolával náporu sovětských vojsk a pokoušel se vyjednat odchod svých vojáků do amerického zajetí, ale v noci z 11. na 12. května [[1945]] podepsal [[kapitulace|kapitulaci]] do rukou sovětského [[generál]]a [[Sergej Serjogin|Sergeje Serjogina]], velitele ''104. gardové střelecké divize'' a amerického [[plukovník]]a Allisona, náčelníka štábu ''4. tankové divize XII. Sboru''.
 
PoP podepsánípodpisu kapitulace společně s celou svojí rodinou spáchal [[Sebevražda|sebevraždu]]. Jeho tělo bylo zpopelněno a pohřbeno na centrálním hřbitově v [[Brno|Brně]].
 
== Shrnutí vojenské kariéry ==