Prokuratura v Československu: Porovnání verzí

m
+ ref.
m (minimální oprava)
m (+ ref.)
 
== Vývoj a struktura ==
Za [[první republika|první republiky]] existovala krajská a vrchní ''státní zastupitelství'', nejvyšším orgánem ale byla ''Generální prokuratura''.<ref>§ 3 odst. 1 zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví</ref> Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo pojmenování sjednoceno a byla vybudována soustava okresních a krajských prokuratur, v čele opět s Generální prokuraturou.
 
[[Ústava Československé socialistické republiky]] a [[zákon o prokuratuře]] pak prokuratuře svěřily výkon dozoru nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů orgány státní správy, [[Národní výbor (1945-1990)|národními výbory]], [[soud]]y, hospodářskými a jinými organizacemi a [[občan]]y.<ref name="U104">Čl. 104 úst. zák. č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. [http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1960.html Dostupné online.]</ref> Prokuratura byla strážcem [[Zákonnost#Socialistická zákonnost|socialistické zákonnosti]] a ve své činnosti se řídila zásadou centralizace, nezávislosti na místních orgánech, zásadou monokratického rozhodování a zásadou jednotnosti.<ref name="madar140">{{Citace monografie | příjmení = Madar | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Madar | spoluautoři = et al. | titul = Právnický slovník: Díl II | vydání = 4 | typ vydání = zcela přepracované a doplněné | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1978 | počet stran = 688 | strany = 140}}</ref>