Štědrý den: Porovnání verzí

Odebráno 14 bajtů ,  před 15 lety
oprava
m (Editace uživatele „Karel“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „Zanatic“.)
(oprava)
Kapr se stává běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině [[19. století]], neboť se díky cenové regulaci stal dostupnějším. Klasickým způsobem přípravy – nejstarší dochovaný recept je z roku [[1810]] – je pak kapr načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v [[omáčka|omáčce]] z [[madle|mandlí]], [[rozinka|rozinek]], [[perník]]u, [[povidla|povidel]], [[ořech]]ů a sladkého [[pivo|piva]]; podával se se [[šiška (jídlo)|šiška]]mi, později s [[knedlík]]em. Tento recept však postupně díky své složité přípravě zcela z jídelníčku zmizel. Do české kuchyně však z [[rakousko|rakouské]] kuchyně přichází kapr smažený, na něhož nacházíme recept v ''Domácí kuchařce'' od [[Magdaléna Dobromila Rettigová|Magdalény Dobromily Rettigové]] z roku [[1895]].
 
Ke kapru se jako [[příloha]] podává [[bramborový salát]], který ovšem taktéž nemá v české kuchyni dlouhé tradice. Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité; základ tvoří [[brambor]]y, [[petržel]], [[celer]], [[mrkev]], [[hrášek]], [[cibule]], kyselé [[okurka|okurky]] spojené [[majonéza|majonézou]], avšak mohou se do něj přidávat též např. [[vejce]], [[salám]], [[šunka]] či [[sýr]]. V předválečných [[kuchařka|kuchařkách]] nenalezneme na bramborový salát recept, odborníci se domnívají, že se v české kuchyni objevuje až někdy během [[2. světová válka|2. světové války]] a že jeho původ tkví zřejmě v [[rusko|ruské]] kuchyni.
 
==Vánoce u jiných národů==
Neregistrovaný uživatel