Schlieffenův plán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 4:
Bitva měla být plánována tak, aby vedla k obklíčení a úplnému zničení hlavních sil nepřátelské armády. V první fázi předpokládal soustředění většiny sil na západě proti Francií. Hlavní uskupení o velikosti sedmi armád mělo útočit od německo-holandské hranice po Metz, jižně od Metz měla být nasazena jedna armáda. Plánem bylo vést posíleným uskupením úder přes území Belgie ve směru Brusel - Avignon - Paříž.
 
Princip otáčivých dveří - armády na severozápadě měly rychle postupovat a stočit se na jih, zatímco síly na jihozápadě budou ustupovat a nalákají na sebe francouzská vojska, která najednou uzavřou vojska přicházející ze severu. Toto tažení mělo trvat 6 týdnů až po dobitídobytí Paříže.
 
Německo se plán neúspěšně pokusilo zrealizovat v poněkud modifikované podobě za [[první světová válka|první světové války]]. Odborníci se dodnes přou o to, zda byl plán soudobými vojenskými prostředky realizovatelný (minimálně byl na samé hraně realizovatelnosti) a zda byly změny v tomto plánu oproti Schlieffenovu originálu ku prospěchu věci. Řada odborníků zastává názor, že změny, které prosadil Schlieffenův nástupce, [[Helmuth Johannes Ludwig von Moltke|von Moltke mladší]], byly jednoznačně ke škodě věci a že plán v původní podobě měl mnohem větší šance na úspěch (hlavní podstatou Moltkeho změn byly změny v dislokaci jednotek, které zásadně oslabily rozhodující severní úsek fronty ve prospěch spíše nevýznamného jižního úseku a východní fronty).
Řádek 10:
[[Sir Basil Liddell Hart|Liddel Hart]] von Moltkemu vyčítá, že stáhl jednotky z pravého křídla a posílil levé. Oproti tomu [[John Keegan|Keegan]] tvrdí, že kvůli silniční síti nemohl von Moltke nasadit větší vojsko na pravé křídlo.
 
Nakonec levé křídlo místo aby ustupovalo, tak Francouze odrazilo a postupovalo taky, takže pravé křídlo nemohlo Francouze obejít. Němci zatlačili Francouze až k opevněné linií, tu ale mohli Francouzi lépe bránit a uvolnili jednotky, které brzdilibrzdily postup Německéhoněmeckého pravého křídla. Klíčovým momemntem byla [[První bitva na Marně|Bitva na Marně]], kde byla Německáněmecká vojska zastavena. Místo rozhodující bitvy začal závod k moři, obě strany se chtěly obejít, dorazilidorazily k moři, fronta se uzavela a došlo ke zdlouhavým operacím na rozsáhlé frontě.
 
Použití tohoto plánu bylo zvažováno i v letech [[1939]]-[[1940]], kdy by byl z technického hlediska mnohem lépe proveditelný, ale posléze byl opuštěn ve prospěch plánů předložených [[Erich von Manstein|Mansteinem]], neboť proti němu mluvilo minimálně to, že jej protivník bude nejspíše očekávat.