Poznání: Porovnání verzí

Přidáno 98 bajtů ,  před 9 lety
m
→‎Newtonova idea: doplnil jsem: Newtonova idea a možnost použití umělého formálního jazyka , Autor: Jaromír Křemen
(Úpravy v zájmu srozumitelnosti, část. wikifikace viz diskuse)
m (→‎Newtonova idea: doplnil jsem: Newtonova idea a možnost použití umělého formálního jazyka , Autor: Jaromír Křemen)
Nulová hodnota sémantického diferenciálu odpovídá nulové hodnotě vnitřní vágnosti interpretace jisté jazykové konstrukce a tak limitnímu případu spočívajícímu v naprosté shodě všech komunikujících účastníků na významu oné jazykové konstrukce. V tomto případě tedy lze jazykovou konstrukci rigorosně interpretovat. Toto je základem umělého poznání a základem ''exaktních věd''.
=== Newtonova idea a možnost použití umělého formálního jazyka ===
Aby bylo možno význam všech jazykových konstrukcí, reprezentujících znalosti o jisté části reálného světa, vymezit přesně(nulový sémantický diferenciál interpretace), je nutno v reálném světě vybrat měřitelné elementární projevy (manifestace) reality zvané ''atributy'' ([[veličina|veličiny]], [[parametr]]y). Tato selekce a tak filtrace v reálném světě tvoří Newtonův ''umělý filtr'' poznání. Atribut je vybrán tak, že mezi vzdělanci v příslušném oboru o atributu samém nesmějí vzniknout žádné pochyby v zaujatém hledisku či hloubce a šíři náhledu, tedy v interpretaci, a tedy ve významu jeho jména. V exaktních vědách je proto vždy přesně vymezen buď konsensuálně (základní množina), nebo definitoricky (odvozené). V tomto duchu píše I. Newton ve svém díle ''Philosophiae Naturalis Principia Mathematica'' v roce 1687. V současné době totéž platí pro atributy – veličiny – celosvětově zavedené soustavy veličin SI (z franc. Système international d'unités). Ve fyzice jsou atributy na př. síla, intenzita elektrického pole, rychlost, atd. Objektovým jazykem exaktních věd jsou umělé formální jazyky (matematika, logika). Kognitivní model vytvořený exaktními vědami pro danou část reálného světa, sestává ze jmen (pro daný účel dominujících a neopominutelných) atributů a (pro daný účel dominujících a neopominutelných) vztahů mezi nimi, popsaných matematickými nástroji. Jelikož se modely nazývají podle objektového jazyka modelu, říká se mu ''matematický model''. Jinak řečeno, atributy a matematicky popsané vztahy mezi nimi reprezentujív tomto případě danou část reality.
Mezi znalostmi získanými přirozeným poznáním a znalostmi získanými poznáním metodou exaktních věd, je ''kvalitativní propast''. V prvém případě se na svět díváme filtrem vágnosti, v druhém případě filtrem „dírkovaným“, dírkami „vidíme“ atributy - elementární manifestace reálného světa. Newton ''„digitalizoval“'' přirozený vágní pohled člověka na reálný svět.
 
=== Interpretovatelnost formálních jazykových systémů vzhledem k sémantickému diferenciálu. ===
141

editací