Poznání: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 9 lety
Úpravy v zájmu srozumitelnosti, část. wikifikace viz diskuse
(Úpravy v zájmu srozumitelnosti, část. wikifikace viz diskuse)
'''Poznání''' seznamená týkájak reálnéhoproces světanabývání znalostí (poznávání) o reálném světě, natak rozdíli odjeho výsledek ([[poznatek]], [[vědění]]). Netýká se tedy již existujícíexistujících naukynauk (na přnapř. nějaké partie matematiky, chemie, etiky a pod.), kteroukteré člověk nepoznává, ale potřebujechce se jim naučit, případně porozumět. Na rozdíl od nejasného ''tušení'', neověřeného a naučittudíž senespolehlivého ''mínění'', případně pouze přijímaného ''věření'', je výsledkem poznání určité, spolehlivé a případně i ověřené vědění.
Poznání znamená jak proces nabývání znalostí (poznávání)o reálném světě, tak i jeho výsledek (poznatek, vědění). Na rozdíl od nejasného ''tušení'', neověřeného a tudíž nespolehlivého ''mínění'', případně pouze přijímaného ''věření'', výsledkem poznání je určité, spolehlivé a případně i ověřené vědění.
 
Poznání je tudíž pro každého člověka důležité, soustavným poznáváním různých oblastí skutečnosti se zabývají [[věda|vědy]], kdežto povahu, případně podmínky a možnosti poznání zkoumá [[filosofie]], zejména její odvětví [[Gnozeologie|epistemologie]].
Člověk je pro poznávání vybaven – podobně jako jiní živočichové – [[smysl]]y a [[paměť|pamětí]], patrně se od nich ale liší rozvažovací schopností ([[rozum]]em) i schopností [[řeč]]i, která mu dovoluje poznané sdělovat, kritizovat, uchovávat a hlavně účinně používat.
 
'''Úlohou poznání''' je, z gnozeologicky infinitní (nekonečně rozsáhlé a hluboké) reality získat její kognitivní model, obsahující konečné množství informace. Musí tedy pro tento účel existovat nějaký filtr provádějící selekci a tak redukci informace. Existují dva typy těchto filtrů, přirozený a umělý, podle nich se označuje i poznání jako přirozené a umělé. První z filtrů je nám dán přírodou a je jím '''vágnost''' čili neurčitost ([[RussellBertrand B.Russell]]), ses kterouníž při poznánípoznávání vnímáme a pak si pamatujeme informace o reálném světě(zkušenostním) poznáním získanésvětě. Některé s menší vágností, jiné s větší, podle vzdálenosti od centra námi (během poznánípoznávání) zaujaté pozornosti.
 
== Smyslové poznání ==
 
== Rozumové poznání ==
Některé informace nelze ze znalostí obsažených v kognitivním modelu jisté části reality nalézt přímo, ale lze je najít odvozením (inferencí) ze znalostí již obsažených v kognitivním modelu, tj. model obsahuje znalosti, které nejsou bezprostředně k disposici, ale jsou v rámci modelu odvoditelné. Exaktní vědy pro tento účel používají formální (syntaktické) odvozování v rámci vhodného formálního jazyka. Některé z odvozených znalostí mohou být empiricky (při daném stavu techniky, stavu poznání nebo i principiálně) nedostupné na př. Mendělejevova soustava, Gödelova věta, Newtonův zákon setrvačnosti, teplota absolutní nuly, atd. S dalšími případnými otázkami po znalostech, nad rámec daného kognitivního modelu, je třeba se již cíleně obrátit ke zkoumané realitě, tedy dále ji prozkoumat a získat další požadované znalosti o ní. Kognitivní model se takto rozšíří o další relevantní znalosti.
 
[[Soubor: Triangle area.gif|thumb|upright=1.2| Plocha trojúhelníka (P=(b x h)/2) ]]
Řeckému filosofovi [[Pythagoras|Pýthagorovi]] se přisuzuje objev jiného druhu poznání, které je naproti tomu bezpečné a jisté. Kdo jednou poznal, to jest pochopil a nahlédl sousední obrázek, bezpečně ví, že plocha [[trojúhelník]]a je základna krát výška lomeno dvěma, a to vždy a přesně. Podobně člověk může po chvíli přemýšlení „poznat“, že pravidelný pětiúhelník má právě pět [[úhlopříčka|úhlopříček]], a to aniž by se díval na obrázek a dozvěděl se tedy něco nového.
Správně provedené geometrické a matematické [[důkaz]]y tedy poskytují „poznání“ spolehlivé a bezpečné, které bylo pro řadu filosofů ideálem: nedalo by se podobně poznávat i v jiných oblastech? Pythagorejští filosofové si na to odpověděli obráceně: jen geometrické objekty se dají přesně dokonale poznat, a tedy jsou to jediné, co v pravém slova smyslu „je“; všechno ostatní je nejisté, proměnlivé, a tedy spíše nejsoucí. Náš současný názor na tuto otázku vyslovil asi poprvé [[Immanuel Kant]]: geometrické „poznání“ se odvozuje ze známých vlastností geometrických objektů a kdo pochopil pojem trojúhelník, může si z něho odvodit všechno o trojúhelníku. Takové poznání nazývá Kant analytické nebo [[a priori]] a je jisté právě proto, že vlastně nic nového neříká; geometrické a matematické důkazy jsou vlastně [[tautologie]].
 
S tím by matematik, který dokazování nějaké věty věnoval rok života, jistě nesouhlasil, ale o to zde nejde. Hlavní omezení rozumového poznání tkví v tom, že je možné jen u přesně definovaných pojmů a těch je bohužel velice málo. Nakonec jsou to jen ty, které definicí vznikají, jako právě čísla, geometrické objekty anebo některé pojmy administrativní (například "držitel občanského průkazu").
 
== Empirismus a racionalismus ==
 
Přesto nelze říci, že by se věda mohla zakládat pouze na experimentu. Než vědec experiment navrhne, musí už vědět, na co má výsledek odpovědět – musí mít předběžnou [[hypotéza|hypotézu]]. Musí také vědět, co si s naměřeným výsledkem počne, čili jak ho bude interpretovat. A musí ovšem předpokládat, že zkoumaná skutečnost „nehraje v kostky“ ([[Albert Einstein|Einstein]]), že není nahodile proměnlivá, nýbrž že v ní lze nalézt nějakou pravidelnost. Takže i ve vědě probíhá „[[hermeneutický kruh]]“ myšlenek, hypotéz, konstrukcí a měření, které se navzájem ovlivňují a podmiňují.
 
== Odvození (inference) ==
Některé informace nelze ze znalostí obsažených v kognitivním modelu jisté části reality nalézt přímo, ale lze je z nich najít odvozením (inferencí). ze znalostí již obsažených v kognitivním modelu, tj.Model modeltedy obsahuje znalosti, které nejsou bezprostředně k disposici, ale jsou v rámci modelu odvoditelné. Exaktní vědy pro tento účel používají formální (syntaktické) odvozování v rámci vhodného formálního jazyka. Některé z odvozených znalostí mohou být empiricky (při daném stavu techniky, stavu poznání nebo i principiálně) nedostupné, na přnapř. Mendělejevova soustava, Gödelova věta, Newtonův zákon setrvačnosti, teplota absolutní nuly, atd. S dalšími případnými otázkami po znalostech, nad rámec daného kognitivního modelu, je třeba se již cíleně obrátit ke zkoumané realitě, tedy dále ji prozkoumat a získat další požadované znalosti o ní. Kognitivní model se takto rozšíří o další relevantní znalosti.
 
== Vnitřní a vnější vágnost, sémantický diferenciál, exaktní vědy ==
O svých inherentně vágních poznatcích (vnitropsychickém kognitivním modelu) je člověk schopen vypovídat (přirozeným, obecně neformálním jazykem) a to samozřejmě pouze vágně [[Russell (B.]] Russell). Touto výpovědí nelze odkrýt veškerý obsah osobního vnitropsychického kognitivního modelu s veškerou jeho vágností. Nesdělované části vágnosti říkáme '''vágnost vnitřní''', ta zůstává výhradně součástí obsahu vnitropsychického modelu. Tu, která je obsažena v jazykové výpovědi, označujeme jako '''vnější vágnost''' [[Křemen (J.]] Křemen). Jazykově lze uchopit (modelovat) pouze vágnost vnější. Neformální jazyky, na př. přirozený jazyk, neumožňují rozlišit vnitřní a vnější vágnost striktně, ale pouze s mlhavou, vágní hranicí. Umělé formální jazyky (z principu musí mít nulovou vnitřní vágnost interpretace všech jazykových konstrukcí) mohou vnější vágnost modelovat fuzzy množinami [[Novák (V.]] Novák) a [[Fuzzy logika|fuzzy logikou]] [[Novák (V., DvořákNovák, A.]] Dvořák), mírou důvěry [[Hájek (P. ]]Hájek), Bayesovou apriorní a aposteriorní pravděpodobností, nebo stochastickými veličinami a funkcemi, jak to činí exaktní vědy. S vnitřní vágností (v interpretaci jazykové konstrukce) se buď musíme smířit, nebo ji zakázat. S myšlenkou zakázat (odsunout ji mimo rámec exaktních věd) vnitřní vágnost v interpretaci jazykové konstrukce přišel Newton a vybudoval na ní základ exaktních věd. Jako objektový jazyk kognitivního modelu exaktních věd lze použít výhradně '''umělý formální jazyk''' ([[matematika]], [[logika]]). Interpretace všech jazykových konstrukcí poznáním (nyní mu říkáme umělé, na rozdíl od lidského přirozeného a vágního) vytvořeného kognitivního modelu dané části reality, musí mít nulovou hodnotu vnitřní vágnosti, je to i podmínkou pro formální inferenci v rámci formálního jazykového systému [[Russell (B.]] Russell). Vnitřní vágnost má těsnou souvislost s relativně novou veličinou a tou je '''sémantický diferenciál''' [[(Osgood C. E, Suci G., Tannenbaum P.]]). Sémantickým diferenciálem se rozumí rozdíl v konotaci (vágní t. j. mlhavé, rozmazané interpretaci) přiřazující význam jisté jazykové konstrukci různými lidskými individui. Každé z individuí konotaci provádí na základě svého subjektivního, inherentně vágního vnitropsychického kognitivního modelu.
Nulová hodnota sémantického diferenciálu odpovídá nulové hodnotě vnitřní vágnosti interpretace jisté jazykové konstrukce a tak limitnímu případu spočívajícímu v naprosté shodě všech komunikujících účastníků na významu oné jazykové konstrukce. V tomto případě tedy lze jazykovou konstrukci rigorosně interpretovat. Toto je základem umělého poznání a základem '''exaktních věd'''.
'''Newtonova idea''': Aby bylo možno význam všech jazykových konstrukcí reprezentujících znalosti o jisté části reálného světa, vymezit přesně, je nutno v reálném světě vybrat měřitelné elementární projevy (manifestace) reality zvané '''atributy''' (veličiny, parametry). Tato selekce a tak filtrace v reálném světě tvoří Newtonův '''umělý filtr''' poznání. Atribut je vybrán tak, že mezi vzdělanci v příslušném oboru o atributu samém nesmějí vzniknout žádné pochyby v zaujatém hledisku či hloubce a šíři náhledu, tedy v interpretaci, a tedy ve významu jeho jména. V exaktních vědách je proto vždy přesně vymezen buď konsensuálně (základní množina), nebo definitoricky (odvozené). V tomto duchu píše I. Newton ve svém díle: Philosophiae Naturalis Principia Mathematica v roce 1687. V současné době totéž platí pro atributy – veličiny – celosvětově zavedené soustavy veličin SI (z franc. Système international d'unités). Ve fyzice jsou atributy na př. síla, intenzita elektrického pole, rychlost, atd. Objektovým jazykem exaktních věd jsou umělé formální jazyky (matematika, logika). Kognitivní model vytvořený exaktními vědami pro danou část reálného světa, sestává ze jmen (pro daný účel dominujících a neopominutelných) atributů a (pro daný účel dominujících a neopominutelných) vztahů mezi nimi, popsaných matematickými nástroji. Jelikož se modely nazývají podle objektového jazyka modelu, říká se mu '''matematický model'''. Jinak řečeno, atributy a matematicky popsané vztahy mezi nimi reprezentujív tomto případě danou část reality.
=== Newtonova idea ===
Mezi znalostmi získanými přirozeným poznáním a znalostmi získanými poznáním metodou exaktních věd, je '''kvalitativní propast'''. V prvém případě se na svět díváme filtrem vágnosti, v druhém případě filtrem „dírkovaným“, dírkami „vidíme“ atributy - elementární manifestace reálného světa. Newton '''„digitalizoval“''' přirozený vágní pohled člověka na reálný svět.
'''Newtonova idea''': Aby bylo možno význam všech jazykových konstrukcí, reprezentujících znalosti o jisté části reálného světa, vymezit přesně, je nutno v reálném světě vybrat měřitelné elementární projevy (manifestace) reality zvané '''atributy''' ([[veličina|veličiny]], parametry[[parametr]]y). Tato selekce a tak filtrace v reálném světě tvoří Newtonův '''umělý filtr''' poznání. Atribut je vybrán tak, že mezi vzdělanci v příslušném oboru o atributu samém nesmějí vzniknout žádné pochyby v zaujatém hledisku či hloubce a šíři náhledu, tedy v interpretaci, a tedy ve významu jeho jména. V exaktních vědách je proto vždy přesně vymezen buď konsensuálně (základní množina), nebo definitoricky (odvozené). V tomto duchu píše I. Newton ve svém díle: ''Philosophiae Naturalis Principia Mathematica'' v roce 1687. V současné době totéž platí pro atributy – veličiny – celosvětově zavedené soustavy veličin SI (z franc. Système international d'unités). Ve fyzice jsou atributy na př. síla, intenzita elektrického pole, rychlost, atd. Objektovým jazykem exaktních věd jsou umělé formální jazyky (matematika, logika). Kognitivní model vytvořený exaktními vědami pro danou část reálného světa, sestává ze jmen (pro daný účel dominujících a neopominutelných) atributů a (pro daný účel dominujících a neopominutelných) vztahů mezi nimi, popsaných matematickými nástroji. Jelikož se modely nazývají podle objektového jazyka modelu, říká se mu '''matematický model'''. Jinak řečeno, atributy a matematicky popsané vztahy mezi nimi reprezentujív tomto případě danou část reality.
Mezi znalostmi získanými přirozeným poznáním a znalostmi získanými poznáním metodou exaktních věd, je '''kvalitativní propast'''. V prvém případě se na svět díváme filtrem vágnosti, v druhém případě filtrem „dírkovaným“, dírkami „vidíme“ atributy - elementární manifestace reálného světa. Newton '''„digitalizoval“''' přirozený vágní pohled člověka na reálný svět.
 
=== Interpretovatelnost formálních jazykových systémů vzhledem k sémantickému diferenciálu. ===
Pro umělé formální jazykové systémy musí být splněna podmínka nulového sémantického diferenciálu interpretace všech jejich jazykových konstrukcí. Z toho plyne, že u všech typů formálních jazykových systémů lze interpretovat pouze do:
- jiného umělého formálního jazykového systému (matematiky, logiky), exaktních her (šachy, dáma, karetní hry.....), což jsou materializované umělé formální jazykové systémy
 
- do oblasti znalostí o reálním světě získaných '''jen a jen''' metodou exaktních věd, včetně jejich aplikací typu: logických obvodů počítačů, regulačních soustav....
Interpretovat '''nelze''' do oblasti inherentně vágních znalosti získaných přirozeným poznáním!!!
 
=== Formalizace. ===
Pro připomenutí, položme otázku: Je možné znalosti získané přirozeným poznáním zapsat ve formálním jazyce ?
S krokem, kterému se říká formalizace, se setkáváme při výkladu formální logiky a v umělé inteligenci (automatizované odvozování, expertní systémy). Znamená, že jazykovou konstrukci přirozeného jazyka s inherentně nenulovou vnitřní vágností chceme nahradit jazykovou konstrukcí formálního jazyka s nulovou vnitřní vágností za podmínky zachování významu, tedy odpovídajícího vnitropsychického kognitivního modelu. Formalizace, pokud ji mermomocí vyžadujeme, vede k násilné deformaci vnitropsychického kognitivního modelu, tedy k destrukci významu. Formalizace v uvedeném smyslu je nedomyšlený požadavek z doby, kdy si její autoři neuvědomili, co tento požadavek znamená, neznali sémantický diferenciál a jeho úlohu,. jeJe to chybná interpretace, viz. výše Interpretovatelnost formálních jazykových systémů vzhledem k sémantickému diferenciálu.
 
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* G. Berkeley, ''Esej o nové teorii vidění; Pojednání o principech lidského poznání''. Praha: OIKOYMENH, 2004 - 175 s. ISBN 80-7298-112-9
* R. Feynman, ''Radost z poznání''. Praha: Aurora, 2003 - 332 s. : obr. ISBN 80-7299-068-3
* Hájek P.: ''Combining Functions for Certainty Degrees in Consulting Systems''. International Journal for Man-Machine Studies, 1985.
* Křemen, J.: ''Notes on Vagueness of Knowledge: Fuzzy Tools''. In: Acta Polytechnica, Vol. 39, No 4, CTU Prague, 1999, pp. 81– 91.
* Křemen, J.: ''Modely a systémy'', ACADEMIA, Praha 2007
* Novák V.: ''Fuzzy množiny a jejich aplikace''. SNTL, 1990.
* Novák V., Dvořák A.: ''Fuzzy logika''. Ostravská univerzita, Ostrava, 2006.
* K. R. Popper, ''Život je řešení problémů: o poznání, dějinách a politice''. Praha: Mladá fronta, 1998 - 287 s. ; 20 cm ISBN 80-204-0686-7
=== Reference ===
<references/>
* [[Kognitivní teorie]]
* [[Moudrost]]
* [[Poznatek]]
* [[Vědecká metoda]]
* [[Zkušenost]]
 
=== Literatura ===
* G. Berkeley, ''Esej o nové teorii vidění; Pojednání o principech lidského poznání''. Praha: OIKOYMENH, 2004 - 175 s. ISBN 80-7298-112-9
* R. Feynman, ''Radost z poznání''. Praha: Aurora, 2003 - 332 s. : obr. ISBN 80-7299-068-3
* Hájek P.: ''Combining Functions for Certainty Degrees in Consulting Systems''. International Journal for Man-Machine Studies, 1985.
* Křemen, J.: ''Notes on Vagueness of Knowledge: Fuzzy Tools''. In: Acta Polytechnica, Vol. 39, No 4, CTU Prague, 1999, pp. 81– 91.
* Křemen, J.: ''Modely a systémy'', ACADEMIA, Praha 2007
* Novák V.: ''Fuzzy množiny a jejich aplikace''. SNTL, 1990.
* Novák V., Dvořák A.: ''Fuzzy logika''. Ostravská univerzita, Ostrava, 2006.
* K. R. Popper, ''Život je řešení problémů: o poznání, dějinách a politice''. Praha: Mladá fronta, 1998 - 287 s. ; 20 cm ISBN 80-204-0686-7
 
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie. ''
 
=== Externí odkazy ===
* [http://plato.stanford.edu/entries/rationalism-empiricism/ ''Stanford Encyclopedia'', heslo Rationalism vs. Empiricism]
* [http://plato.stanford.edu/entries/knowledge-acquaindescrip/ ''Stanford Encyclopedia'', heslo Knowledge by acquaintance vs. by description]
 
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie. ''
 
{{Portály|Filosofie}}