Poznání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Původní text je příliš povšechný, vágní a nekonzistentní. Doplnil jsem odstavce: Úloha poznání, Vnitřní a vnější vágnost, sémantický diferenciál, exaktní vědy. Doplnil jsem 5 položek literatury. |
|||
Řádek 39:
'''Newtonova idea''': Aby bylo možno význam všech jazykových konstrukcí reprezentujících znalosti o jisté části reálného světa, vymezit přesně, je nutno v reálném světě vybrat měřitelné elementární projevy (manifestace) reality zvané '''atributy''' (veličiny, parametry). Tato selekce a tak filtrace v reálném světě tvoří Newtonův '''umělý filtr''' poznání. Atribut je vybrán tak, že mezi vzdělanci v příslušném oboru o atributu samém nesmějí vzniknout žádné pochyby v zaujatém hledisku či hloubce a šíři náhledu, tedy v interpretaci, a tedy ve významu jeho jména. V exaktních vědách je proto vždy přesně vymezen buď konsensuálně (základní množina), nebo definitoricky (odvozené). V tomto duchu píše I. Newton ve svém díle: Philosophiae Naturalis Principia Mathematica v roce 1687. V současné době totéž platí pro atributy – veličiny – celosvětově zavedené soustavy veličin SI (z franc. Système international d'unités). Ve fyzice jsou atributy na př. síla, intenzita elektrického pole, rychlost, atd. Objektovým jazykem exaktních věd jsou umělé formální jazyky (matematika, logika). Kognitivní model vytvořený exaktními vědami pro danou část reálného světa, sestává ze jmen (pro daný účel dominujících a neopominutelných) atributů a (pro daný účel dominujících a neopominutelných) vztahů mezi nimi, popsaných matematickými nástroji. Jelikož se modely nazývají podle objektového jazyka modelu, říká se mu '''matematický model'''. Jinak řečeno, atributy a matematicky popsané vztahy mezi nimi reprezentujív tomto případě danou část reality.
Mezi znalostmi získanými přirozeným poznáním a znalostmi získanými poznáním metodou exaktních věd, je '''kvalitativní propast'''. V prvém případě se na svět díváme filtrem vágnosti, v druhém případě filtrem „dírkovaným“, dírkami „vidíme“ atributy - elementární manifestace reálného světa. Newton '''„digitalizoval“''' přirozený vágní pohled člověka na reálný svět.
===
Pro umělé formální jazykové systémy musí být splněna podmínka nulového sémantického diferenciálu interpretace všech jejich jazykových konstrukcí. Z toho plyne, že u všech typů formálních jazykových systémů lze interpretovat pouze do:
- do oblasti znalostí o reálním světě získaných výhradně metodou exaktních věd, včetně jejich aplikací typu: logických obvodů počítačů, regulačních soustav....
Interpretovat nelze do oblasti inherentně vágních znalosti získaných přirozeným poznáním!!!
===
Pro připomenutí,
S krokem, kterému se říká formalizace, se setkáváme při výkladu formální logiky a v umělé inteligenci (automatizované odvozování, expertní systémy). Znamená, že jazykovou konstrukci přirozeného jazyka s inherentně nenulovou vnitřní vágností chceme nahradit jazykovou konstrukcí formálního jazyka s nulovou vnitřní vágností za podmínky zachování významu, tedy odpovídajícího vnitropsychického kognitivního modelu. Formalizace, pokud ji mermomocí vyžadujeme, vede k násilné deformaci vnitropsychického kognitivního modelu, tedy k destrukci významu. Formalizace v uvedeném smyslu je nedomyšlený požadavek z doby, kdy si její autoři neuvědomili, co tento požadavek znamená, neznali sémantický diferenciál a jeho úlohu. Formalizace je chybná interpretace viz. výše Interpretovatelnost formálních jazykových systémů
== Odkazy ==
| |||