Johann Josef Loschmidt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopisné korekce
Lubos (diskuse | příspěvky)
m →‎Dílo: odkaz na rozcestník
Řádek 12:
Roku [[1856]] Loschmidt určil objem [[molekula|molekul]] ve [[vzduch]]u. Ve svém spisu ''Chemische Studien'' ("chemické studie") z roku [[1861]] navrhl dvojrozměrné znázornění více než 300 molekul způsobem pozoruhodně podobným tomu, který je používán v současnosti. Mezi nimi byly mimo jiných i aromatické molekuly, jako například [[benzen]] a [[triazin]]y. Loschmidt znázornil benzenové jádro kruhem, jenž podle něj označoval strukturu, která měla být určena teprve později. Podle některých názorů však tímto symbolem myslel cyklickou strukturu, čímž by o čtyři roky předčil [[Friedrich August Kekulé|F. A. Kekulého]], jenž je obvykle označován za objevitele cyklické struktury benzenu.
 
Roku [[1865]] Loschmidt jako první určil počet molekul v 1 cm<sup>3</sup> [[ideální plyn|ideálního plynu]] při normálním tlaku a teplotě. Ten je dnes označován jako "[[Loschmidtovo číslo]]". Později Loschmidt s využitím zjištění [[Amedeo Avogadro|A. Avogadra]], že při stejných podmínkách má libovolný [[plyn]] stejný počet molekul na jeden [[mol (jednotka)|mol]] určil tento počet, 6.023 &times; 10<sup>23</sup>, nazývaný dnes většinou [[Avogadrovo číslo]] avšak zřídka, zejména v německé literatuře, označovaný nepřesně i jako Loschmidtovo číslo.
 
Loschmidt se ve Vídni na univerzitě spřátelil s mladším kolegou [[Ludwig Boltzmann|L. Boltzmannem]]. Loschmidt se v této souvislosti proslavil svojí kritikou toho, jak se Boltzmann pokoušel odvodit z kinetické teorie [[druhý termodynamický zákon]]. Tato disputace se stala známou jako "paradox vratnosti" a později přivedla Boltzmanna k formulaci statistické definice [[entropie]].