Burjatština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Článek vytvořen. |
Abeceda a výslovnost. |
||
Řádek 16:
}}
'''Burjatština''' ''(Буряад хэлэн, Burjaad hèlèn)'' je jazyk z [[mongolské jazyky|mongolské jazykové skupiny]], blízce příbuzný [[mongolština|mongolštině]]. Mluví jím [[Burjati]] kolem jezera [[Bajkal]] v [[Rusko|Rusku]] ([[Burjatská republika]], [[Irkutská oblast|Irkutská]] a [[Čitská oblast]]) a přilehlých oblastech [[Mongolsko|Mongolska]] a [[Čínská lidová republika|Číny]]. Nejstarší písemné památky jsou psané [[mongolské písmo|mongolským písmem]], od roku [[1931]] byla zavedena [[latinka]] a od roku [[1939]] pak upravená [[cyrilice]].
== Abeceda a výslovnost ==
Současná burjatština používá [[cyrilice|cyrilici]] převzatou z [[ruština|ruštiny]] a doplněnou o znaky pro zápis hlásek, které se v ruštině nevyskytují.
{| border="1" style="text-align:center;"
|-
| velká písmena: || А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || О || Ө || П || Р || С || Т || У || Ү || Ф || Х || Һ || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| malá písmena: || а || б || в || г || д || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || о || ө || п || р || с || т || у || ү || ф || х || һ || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|-
| transliterace: || a || b || v || g || d || e || ë || ž || z || i || j || k || l || m || n || o || ö || p || r || s || t || u || ü || f || x || h || c || č || š || šč || <nowiki>''</nowiki> || y || ' || è || ju || ja
|-
| výslovnost: || a || b || v || g || d || je || jo || ž || z || i || j || k || l || m || n || o || ö || p || r || s || t || u || ü || f || ch || h || c || č || š || šč || – || y || ˇ || e || ju || ja
|}
* Burjatština rozlišuje krátké a dlouhé samohlásky. Dlouhé se zapisují zdvojením znaku pro krátkou samohlásku, např. ''аа [á], яа [já], ээ [é].''
* Písmeno ''ө'' vyslovujeme mezi ''o'' a ''e,'' písmeno ''ү'' mezi ''u'' a ''y.''
* Výslovnost písmene ''һ'' má v češtině nejblíže hlásce ''h,'' vyslovuje se však více vzadu. Jde o [[faryngální souhláska|faryngální souhlásku]],<ref>Грамматика бурятского языка, viz Literatura.</ref> zatímco české ''h'' je [[glotální souhláska|glotální]].
* Většinu souhlásek je možné [[palatalizace|palatalizovat]] (změkčit). V písmu se palatalizace vyjádří [[měkký znak|měkkým znakem]] ''ь'' umístěným za souhlásku.
* Některá písmena se vyskytují pouze ve slovech přejatých z ruštiny.
{{Mongolské jazyky}}
Řádek 25 ⟶ 46:
<references/>
== Literatura ==
* [http://altaica.ru/LIBRARY/mong/BuriatGrammar.pdf Грамматика бурятского языка: Фонетика и морфология]/ ed. [[Garma Dancaranovič Sanžeev|Г. Д. Санжеев]]. — М.: Изд-во восточной литературы, 1962.
[[af:Boerjaties]]
| |||