Poddanství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Rv na verzi od Kacíře, copyvio z http://pripravyblog.blog.cz/0809/zivot-poddanych a mazání původního textu |
||
Řádek 1:
'''Poddaný''' měl povinnosti vůči [[vrchnost]]i, [[stát]]u a [[církev|církvi]]. Nejstarší povinností byl '''[[ourok]]''', který původně převládal. Další povinností byla '''[[robota]]''', která zpočátku byla okrajová, a naturálie, většinou jisté množství obilí.
Ourok byl určený na věčné časy a [[valorizace|nevalorizoval]] se, stejně tak naturálie. V důsledku [[inflace]] ztrácel časem hodnotu, což [[šlechta]] kompenzovala navyšováním robotních povinností, které inflaci nepodléhaly.
Ourok, robota a naturálie (tzv. osep) byly povinnosti vůči vrchnosti. Státu se odváděla [[státní daň]], která od [[třicetiletá válka|třicetileté války]] do konce vlády [[Marie Terezie]] tragicky narostla především v důsledku habsburských válek proti [[Turek|Turkům]] i jinde v [[Evropa|Evropě]]. Církvi se odváděl [[desátek]], což bylo ve skutečnosti méně než desetina úrody a jednalo se o nejlehčí břemeno. Byla-li náhodou vrchností [[královská komora]] či církev, šly jim pochopitelně i příjmy z ouroku a roboty. Dále se odváděly i platy učiteli, pokud nějaký byl (vždy u fary).
V průběhu staletí doznaly změn i poddanské povinnosti, zejména vůči vrchnosti. I nadále zůstávaly rozděleny na peněžní, naturální a robotní, docházelo však například k přesunu termínu splatnosti peněžních dávek nebo k [[reluice|reluici]] nebo k přesnějšímu vymezení roboty a objevily se i povinnosti nové. V rámci roboty také ti bohatší museli pracovat na poli se svým dobytkem. Také obzvlášť v 16. a 17. století přibyl tzv. přímus. Jednalo se o nucený odběr zboží, které vyrobily vrchnostenské podniky (např. pivo). Další povinností bylo i nucené využívání jen vrchnostenských podniků, kupř. pily, mlýny, krčmy ap.
Faktický stav poddaných po třicetileté válce se moderním jazykem nazývá [[nevolnictví]]. Tento pojem je však sporný, protože někteří nevolnictví považují za stav otroků, což nikdy poddaný v Čechách nebyl, přestože k tomu neměl daleko.
V [[Rakouské císařství|Rakouském císařství]] bylo poddanství zrušeno [[7. září]] [[1848]] v době probíhající [[Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství|revoluce]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Štaif|jméno=Jiří|odkaz na autora=Jiří Štaif|titul=Revoluční léta 1848–1849 a české země|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Historický ústav ČSAV|rok=1990|isbn=80-85268-01-9|poznámka=|strany=103–109|jazyk=}}</ref>
== Reference ==
<references />
{{Pahýl}}
[[Kategorie:Právní dějiny]]
[[Kategorie:Právní vztahy]]
[[Kategorie:Společenské systémy]]
[[de:Erbuntertänigkeit]]
|