Mandát (politika): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění názvu
Bez shrnutí editace
Řádek 8:
Mandát [[poslanec|poslance]] i [[senátor]]a vzniká zvolením a ověřuje jej mandátový a imunitní výbor příslušné parlamentní komory.
 
V systémech zastupitelské demokracie je mandát teoreticky '''volný''', to znamená, že poslanec (senátor) je vázán pouze svým [[svědomí]]m. V systémech s poměrným zastoupením, kde si voliči vybírají mezi [[kandidátní listina|kandidátkami]] politických stran, se ovšem tyto strany snaží udržovat jistou disciplinu a zavazovat své poslance (senátory), aby zastávali většinové nebo programové stanovisko své strany. V předválečné [[Československá republika|Československé republice]] až do roku 1938 se k tomu zvolení poslanci zavazovali tak zvaným reversem a Volební soud tuto praxi schválil.{{doplňte<ref>Pavel zdroj}}Molek: [http://jinepravo.blogspot.com/2007/01/poslaneck-reversy-vrac-der.html Poslanecké reversy vrací úder?!], Jiné právo, 2. ledna 2007</ref><ref>[http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/tisky/T4218_00.htm Naléhavá interpelace poslance dra Charváta a soudr. vládě o porušení ústavy volebním soudem], Poslanecká sněmovna NS ČSR, 27. června 1923</ref>

Proto se někdy v takovém případě mluví o '''vázaném''' (''imperativním'') mandátu.
 
Podle [[Ústava České republiky|ústavy České republiky]] je poslanec i senátor vázán pouze svým svědomím, přesto se každá politická strana snaží udržovat disciplínu a neposlušným hrozí například tím, že je příště na svoji kadidátní listinu nepostaví. Pokud je politický život dostatečně profesionalizován, je to poměrně účinná hrozba a poslance (senátora) fakticky váže.