Sbor pověřenců: Porovnání verzí

Vytvořen byl nařízením SNR v době tzv. první Slovenské republiky dne [[1. září]] [[1944]] jako orgán [[Slovenská národní rada|SNR]] na [[povstalec]]kém území [[Slovensko|Slovenska]]. SNR měla tehdy všechnu zákonodárnou, vládní a výkonnou [[moc]] na [[Slovensko|Slovensku]] a tuto svoji výkonnou moc pak delegovala právě na '''Zbor povereníkov'''. První sbor měl 9, druhý 11 členů, sídlil v [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]] a působil zde až do konce [[Slovenské národní povstání|SNP]], přesněji do [[23. říjen|23. října]] [[1944]]. Byl kolegiem ústředních státních orgánů - „pověřenců“ stojících v čele pověřenictev [[Slovenská národní rada|SNR]]. V jeho čele bylo Předsednictvo SNR (takže nikoliv jednotlivá osoba), úřední agendu vykonával Úřad Předsednictva ZP.

 

 

 

Po [[volby|volbách]] v roce [[1946]] SNR [[14. srpen|14. srpna]] [[1946]] vytvořila nový ZP (v technickém pořadí sedmý, osmý atd.) v čele s [[Gustáv Husák|Gustávem Husákem]] a v podobě, kterou zavedl [[Košický vládní program]]. Byla to zjednodušeně řečeno slovenská vláda s velmi omezenými pravomocemi. Z československého hlediska šlo o projev asymetrické výkonné moci, neboť v [[Čechy|Zemi České]] a [[Země Moravskoslezská|Zemi Moravskoslezské]] obdobné orgány vytvořeny nebyly. Počet členů byl 13. Po komunistickém převratu v únoru [[1948]] [[Gustáv Husák]] pověřence za Demokratickou stranu (řádně zvolených ve volbách) vyloučil s odůvodněním, že se demise [[ministr]]ů jejich strany týká i jich. Dne [[6. březen|6. března]] [[1948]] tedy nastoupil nový komunistický (v pořadí už devátý) ZP. Měl 12 členů. Brzy ho vystřídal desátý ZP, který vládl od června [[1948]] až do prosince [[1954]], který měl 13 členů, a v jehož čele od května [[1950]] už stál [[Karol Bacílek]], od září [[1951]] J. Ďuriš a od ledna [[1953]] [[Rudolf Strechaj]], který potom zůstal předsedou ZP až do jeho zániku.