Aleksandar Ranković: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Muži za použití HotCat |
rozšíření |
||
Řádek 1:
'''Aleksandar Ranković''' ([[1909]] Draževac - [[1983]] Dubrovnik) byl [[Jugoslávie|jugoslávský]] politik, člen [[Politbyro (Jugoslávie)|Politbyra]] a blízký spolupracovník [[Josip Broz|prezidenta Tita]] (spolu s [[Edvard Kardelj|Edvardem Kardeljem]]).
Již v dobách druhé světové války organizoval jednotky odporu. Po [[druhá světová válka|válce]] se stal významným politikem, který zastával zásadní funkce v zemi. Kromě funkce místopředsedy vlády a člena politbyra byl také členem Ústředního výboru SKJ i svazu komunistů Srbska a socialistického svazu pracujících. Stál v čele [[OZNA|Ozny]] a později [[Udba|Udby]], tajné služby, která měla na chod státu v ranných letech existence [[socialismus|socialismu]] zcela klíčové postavení a likvidovala nepohodlné osoby. Moc nad policejními a bezpečenostními silami měl až do roku [[1966]], kdy došlo v rámci jisté "aféry Ranković" k jeho odstavení od moci.
Odstavení od moci bylo založeno na aféře, během které měl Ranković odposlouchávat [[Josip Broz Tito|Tita]]. Tím, že z vrcholných funkcí odešel byl odstraněn velmi vlivný člověk, jehož představy o Jugoslávii měly podobu centralizovaného státu, byť s federalistickým uspořádáním. Po roce 1966 tak již nic nebránilo rozvíjet zemi na základě myšlenek decentralismu a samosprávného socialismu (samoupravljanje), jejichž autorem byl slovinský komunista [[Edvard Kardelj]]. To však otevřelo zcela nové pole problémů, především se začala objevovat opozice, veřejnost nyní mohla volně protestovat a mnoho doposud skrytých problém se dostávalo na povrch.
Ranković se později stáhl z veřejného života a stáří strávil ve své vile nedaleko [[Dubrovnik]]u. Rankovićův pohřeb v roce [[1983]] se stal manifestací Srbů, kteří likvidaci takto vlivného člověka v čele státu vnímali jako komplot Slovinců a Chorvatů.
== Reference ==
| |||