Morfologie listu: Porovnání verzí

Asimilační [[list]]y jsou obvykle zelené barvy a mohou být při veškeré své tvarové rozmanitosti rozlišeny na plochou čepel, stopkovitý [[řapík]] a různě utvářenou spodní část. Ta se mnohdy člení na pochvu objímající [[stonek]] a na [[palist]]y. Všechny části listu nemusí být vyvinuty.

[[Listová čepel]] ([[lamina]]) je buď jednoduchá nebo složená z lístků. Jednoduchá čepel je buď celistvá nebo nejrůznějším způsobem členěná. Tvary listové čepele a její okraj jsou velmi rozmanité.

U mnoha rostlin se svrchní strana listové čepele poznatelně liší od spodní strany listů. Většina rostlin je hypostomatická = více jak 90% průduchů je na spodní straně, vodní rostliny však mají tento poměr obrácen (Nymphaea, [[leknín; Potamogeton natans]], [[rdest vzplývavý]]). Listová čepel je u většiny rostlin souměrná, pouze vzácně je asymetrická (jilm - Ulmus, moruše - Morus, begonie - Begonia).

Rozdíly mohou být v barvě, odění, nervatuře, anatomii ([[xylém]] nahoře, [[floém]] dole). Vzhledem se liší čepele ploché, vlnité, kadeřavé, svraskalé, rýhované, řasnaté atd. Podle konzistence lze rozlišit čepele blanité, [[bylinné|bylinné]], kožovité, suchomázdřité, atd. Dělení listů je však založeno především na tvarech čepele. Je však zřejmé, že i [[žilnatina]] je komplikovaným a je významným morfologickým znakem [[krytosemenné rostliny|krytosemenných rostlin]]. Mezižeberní žilnatina je složena ze sítě mnohoúhelníkovitých políček mezi žilkami. Může být různého typu podle tvaru políček.

* [[Heterofylie]] – různý tvar listů na jedné rostlině (Nuphar, stulík;[[Ranunculus Hederaaquatilis|pryskyřičník]], [[břečťan]]). Různé tvary listů mohou mít i odlišnou funkci (Salvinia, [[nepukalka]] – [[rhizofyl]]).

* [[Anizofylie]] – různá velikost listů, ale přibližně stejný tvar (Selaginella, [[vraneček; Thymus]], [[mateřídouška]])

[[Listen]]y (bractea) jsou listy v kvetenství[[květenství]], někdy redukované. Někdy bývá listen korunovitě zbarven podobně jako [[květ|korunní lístky]] a přebírá funkci optického lákadla hmyzu k opylení (např. pryšce, toulec [[áron]]ovitých rostlin). <ref group="e">[http://leccos.com/index.php/clanky/listen]</ref>{{Citace Tvoříelektronické také zákrov úboru hvezdnicovitých, plevky na lužku úboru, obaly a obalícky miríkovitých, plevy a pluchy v kláscích lipnicovitých.monografie

[[Listenec|Listence]] (bracteola) jsou zpravidla párovité, listy, vyrůstající na květní stopce.(např. na stopce kvetukvětu [[violka|violky]]).<ref group="e" name="b">{{Citace elektronické monografie

Řapík (petiolus) je stopkovitá část listu. List bez řapíku je přisedlý ([[len]]). Je-li řapík vyvinut označuje se list jako řapíkatý (např. [[topol černý]]). U mnohých rostlin vykonává řapík pohyby a staví čepele do výhodné polohy ke světlu. , listList [[kotvice]] má řapík nafouklý vzduchem,označovaný jako řapík nadmutý. Obsahuje [[aerenchym]], díky čemuž může dobře plavat a nést čepel na vodní hladině. Jiné se rostliny ovíjejí řapíkem ([[plamének plotní]]). Jindy řapíky jsou rozšířené a podobají se čepeli a asimulujíasimilují ([[kapinice]]). Podle tvaru rozlišujeme například oblý, polooblý, hranatý, úzce pruhovitý, žlábkovitý, křídlatý u [[citroník]]u (''Citrus''),

{{Hlavní článek|Palist}}

U některých krytosemenných rostlin vybíhá báze řapíku nebo báze čepele přisedlého listu v párovité výrůstky - palisty. Není jasné, zda jsou palisty původním nebo odvozeným znakem. Většina argumentů však podporuje původnost volných bazálních palistů. Přesvědčivé [[fosilie]] chybějí, ale přítomnost [[palist]]ů u jedno i dvouděložných a jejich běžná asociace s primitivnějšími čeleděmi dvouděložných budí dojem, že skutečně primitivní jsou.<ref group="e" name="a">[http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/MorfologieList.htm]</ref>{{Citace elektronické monografie

Palisty (stipula) mohou být: opadavé ještě před vývojem listové čepele (např.: dub - ''[[Quercusdub]]'') nebo vytrvávají po celou dobu existence listu např.: hrách - ''[[Hrách setý|Pisumhrách]]''. U<ref [[habr]]ugroup="e">{{Citace palistyelektronické kryjí vyvíjející se listy.monografie

Pochva (vagina)je vyvinutá báze listu, obvykle rozšířená a objímající [[stonek]]. Pochva je více vyvinuta u jednoděložných rostlin, kde může zcela zakrývat stonek. Chrání úžlabní [[pupen]]y a u [[lipnicovité|lipnicovitých]] zónu interkalárního [[meristém]]u. Podle tvaru je možno rozlišovat pochvu srostlou, otevřenou, přitisklou, nadmutou atp. U trav v nejspodnější části listu mohou být vytvořeny útvary [[ligulární útvar]]y : poševní ouškaouško (auricula), jazýček (ligula) špičatý, tupý, uťatý, vykrojený, dřípený, sbíhavý).

<references group="e"/>

* {{en}} [http://botanikawww.bfsciencesway.jcu.czcom/morfologievb/MorfologieList.htmt12815 morfologie listu]