Morfologie listu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Plovatka (diskuse | příspěvky)
Založení stránky
 
Plovatka (diskuse | příspěvky)
úprava
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
 
[[Soubor: Rosa canina blatt 2005.05.26 11.50.13.jpg |thumb|Složený list [[růže šípková|růže šípkové]] ''[[Růže šípková|Rosa canina]]''.Je vidět [[řapík]], dva palisty, a pět lístků.]]
'''Morfologie listu''' se zabývá vnější stavbou, tvarem, orgánu [[rostlina|rostliny]], listu. Má význam pro určování rostlin.
 
Asimilační listy jsou obvykle zelené barvy a mohou být při veškeré své tvarové rozmanitosti rozlišeny na plochou čepel, stopkovitý řapík a různě utvářenou spodní část. Ta se mnohdy člení na pochvu objímající stonek a na palisty. Všechny části listu nemusí být vyvinuty.
 
== Listová čepel ==
[[Listová čepel]] (lamina) je buď jednoduchá nebo složená z lístků. Jednoduchá čepel je buď celistvá nebo nejrůznějším způsobem členěná. PodleTvary tvaru a členitostilistové čepele jea celistvýjejí listokraj eliptičný,jsou kopinatý,velmi vejčitý,rozmanité. obvejčitý, okrouhlý, čárkovitý, jehlicovitý, kosníkovitý, trojúhlý, srdčitý, ledvinovitý, střelovitý, hrálovitý.
U mnoha rostlin se svrchní strana listové čepele poznatelně liší od spodní strany listů. Většina rostlin je hypostomatická = více jak 90% průduchů je na spodní straně, vodní rostliny však mají tento poměr obrácen (Nymphaea, leknín; Potamogeton natans, rdest vzplývavý). Listová čepel je u většiny rostlin souměrná, pouze vzácně je asymetrická (jilm - Ulmus, moruše - Morus, begonie - Begonia).
Rozdíly mohou být v barvě, odění, nervatuře, anatomii ([[xylém]] nahoře, [[floém]] dole). Vzhledem se liší čepele ploché, vlnité, kadeřavé, svraskalé, rýhované, řasnaté atd. Podle konzistence lze rozlišit čepele blanité, bylinné, kožovité, suchomázdřité, atd. Dělení listů je však založeno především na tvarech čepele. Je však zřejmé, že i žilnatina je komplikovaným a je významným morfologickým znakem krytosemenných rostlin. Mezižeberní žilnatina je složena ze sítě mnohoúhelníkovitých políček mezi žilkami. Může být různého typu podle tvaru políček.
 
===Polymorfismus čepele listu===
Podle okraje čepele může být celistvý list celokrajný, pilovitý, vroubkovaný, kracovitý, zubatý a vykrajovaný. Listová čepel je členěná podle tvaru a hloubky zářezu buď dlanitě nebo zpeřeně. Členěné listy rozlišujeme podle hloubky zářezů na laločnaté, pokud jsou zářezy do jedné třetiny čepele a list označujeme jako peřenolaločnatý a dlanitolaločný. Pokud zářezy dosahují jedné poloviny čepele, označujeme listy jako peřenoklané a dlanitoklané. Pokud zářez zasahuje do dvou třetin čepele, hovoříme o listech peřenodílných a dlanitodílných; když zářez dosahuje až k hlavní žilce, hodnotíme listy jako peřenosečné a dlanitosečné. K listům s členěnou čepelí patří listy znožené se znoženou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]].
* [[Heterofylie]] – různý tvar listů na jedné rostlině (Nuphar, stulík; Hedera, břečťan). Různé tvary listů mohou mít i odlišnou funkci (Salvinia, nepukalka – rhizofyl).
* [[Anizofylie]] – různá velikost listů, ale přibližně stejný tvar (Selaginella, vraneček; Thymus, mateřídouška)
 
=== Listeny ===
Listy složené mají čepel rozdělenou na samostatné [[lístek|lístky]] a podle uspořádání na [[vřeteno|vřetenu]] jsou buď zpeřené nebo dlanitě zpeřené, Zpeřené listy jsou buď sudozpeřené nebo lichozpeřené. Střídají-li se [[jařmo|jařma]] velkých a malých lístků, jedná se o list přetrhovaně zpeřený, např. [[brambor]] (''Solanum tuberosum''). Někteří zástupci čeledi [[miříkovité|miříkovitých]] (''Apiaceae'') a některé [[kapradiny]] mají třikrát i vícekrát zpeřené listy. Dlanitě složené listy jsou tvořené z paprsčitě uspořádaných lístků na konci řapíku. Podle počtu lístků jsou trojčetné, např. [[jetel]] (''Trifolium''), čtyřčetné - např. [[šťavel]] (''Oxalis''), petičetné, sedmičetné a mnohočetné, např. [[vlčí bob mnoholistý]] (''Lupinus polyphyllus'').
[[Listen]]y (bractea) jsou listy v kvetenství, někdy redukované. Někdy bývá listen korunovitě zbarven a přebírá funkci optického lákadla hmyzu k opylení (např. pryšce, toulec [[áron]]ovitých rostlin). <ref>[http://leccos.com/index.php/clanky/listen]</ref> Tvoří také zákrov úboru hvezdnicovitých, plevky na lužku úboru, obaly a obalícky miríkovitých, plevy a pluchy v kláscích lipnicovitých.
Listy také dělíme na řapíkaté (javor, lípa) a bez řapíku (dub zimní). Listy bez řapíku jsou buď přisedlé nebo objímavé.
 
=== Listence ===
[[Listenec|Listence]] (bracteola) jsou zpravidla párovité, vyrůstající na květní stopce.(např. na stopce kvetu [[violka|violky]]).
 
<gallery>
Soubor:Komín 073.jpg|Úkrojky listové čepele [[Bodlák obecný|bodláků]] jsou přeměněné na [[osten|ostny]].
Soubor:Berberis microphylla - Calafate (1).jpg|Listy [[dřišťál]]u přeměněné na [[trn]]y.
Soubor:Pea tendrils.jpg|Koncová část listu [[hrách setý|hrachu]] přeměněna na [[úponek]].
</gallery>
 
== Řapík ==
Řapík (petiolus) je stopkovitá část listu. List bez řapíku je přisedlý ([[len]]). Je-li řapík vyvinut označuje se list jako řapíkatý (např. [[topol černý]]). U mnohých rostlin vykonává řapík pohyby a staví čepele do výhodné polohy ke světlu. , list [[kotvice]] má řapík nafouklý vzduchem,označovaný jako řapík nadmutý. Obsahuje aerenchym, díky čemuž může dobře plavat a nést čepel na vodní hladině. Jiné se rostliny ovíjejí řapíkem ([[plamének plotní]]). Jindy řapíky jsou rozšířené a podobají se čepeli a asimulují ([[kapinice]]). Podle tvaru rozlišujeme například oblý, polooblý, hranatý, úzce pruhovitý, žlábkovitý, křídlatý u [[citroník]]u (''Citrus''),
 
<gallery>
Soubor:Nasada liścia.svg|Druhy řapíků.
Soubor:Acacia aphylla 02.jpg|Rozšířené [[asimilace|asimilující]] řapíky [[akácie]].
Soubor:Trapa natans Lezczok 001.jpg| List [[kotvice]] má řapík nafouklý [[aerenchym|vzduchem]].
Soubor:Trna 001 lvd.jpg|List kotvice - zřetelný nákres.
Soubor:Starr 080614-9759 Citrus hystrix.jpg|Ztloustlé asimilující řapíky [[citroník]]ů.
Soubor:Citrus maxima (Pampelmuse) 005.jpg|Zploštělé řapíky citroníků vyznamě zvětšující asimilační plochu [[list]]u.
</gallery>
 
== Palisty ==
 
Není jasné, zda jsou palisty původním nebo odvozeným znakem. Většina argumentů však podporuje původnost volných bazálních palistů. Přesvědčivé [[fosilie]] chybějí, ale přítomnost palistů[[palist]]ů u jedno i dvouděložných a jejich běžná asociace s primitivnějšími čeleděmi dvouděložných budí dojem, že skutečně primitivní jsou.<ref>[http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/MorfologieList.htm]</ref>
 
Palisty (stipula) mohou být: opadavé ještě před vývojem listové čepele např.: dub - ''[[Quercus]]'' nebo vytrvávají po celou dobu existence listu např.: hrách - ''[[Hrách setý|Pisum]]''. U habru[[habr]]u palisty kryjí vyvíjející se listy.
Palisty bývají šupinovité, blanité, nebo asimilující. Některé palisty mohou ztrnovatět např.: trnovník akát - ''[[Robinia pseudoacacia]]''. U rdesnovitých rostlin ''(Polygonaceae)'' srůstají palisty za vzniku válcovitého útvaru (botky).U našich mořenovitých (Rubiaceae) např. u [[mařinka|mařinky]] (Asperula) a svízele (Galium) dorůstají palisty do velikosti i tvaru asimilačních listů objímajícího stonek nad uzlinou. Někdy mohou palisty ztrnovatět (trnovník akát - Robinia pseudoacacia).U některých krytosemenných rostlin vybíhá báze řapíku nebo báze čepele přisedlého listu v párovité výrůstky - palisty.
 
<gallery>
Soubor:Doperwt rijserwt peulen Pisum sativum.jpg|Palisty, které jsou mnohonásobně vetší než listy (hrášek).
Soubor:Carpinus betulus ies.jpg| Palisty chránicí list.
Soubor:Robinia spines kz.jpg|Palisty [[trnovník akát|akátu]] přeměněné v [[trn]]y.
</gallery>
 
== Listová pochva ==
 
[[Pochva (list)|Pochva]] (vagina)je vyvinutá báze listu, obvykle rozšířená a objímající stonek. Pochva je více vyvinuta u jednoděložných rostlin, kde může zcela zakrývat stonek. Podle tvaru je možno rozlišovat pochvu srostlou, otevřenou, přitisklou, nadmutou atp. U trav v nejspodnější části listu mohou být vytvořeny útvary ligulární: poševní ouška (auricula), jazýček (ligula) špičatý, tupý, uťatý, vykrojený, dřípený, sbíhavý).
 
<gallery>
Soubor:Banana plantation (La Cuesta) 06 ies.jpg|Listové pochvy [[banánovník]]u obalující kmen
Soubor:Angelica sylvestris Karhunputki H6275 C.jpg|Listová pochva je výraznější u některých [[miříkovité|miříkovitých]] (''Apiaceae''). Na obrázku (''[[Angelica sylvestris]]'')
Soubor:Rietgras tongetje Phalaris arundinacea.jpg| Spojení pochvy se stonkem (ouško) u [[traviny|trav]] (''Phalaris'')
</gallery>