Doupov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava odkazu na Prachomety (dosud odkazoval na Prachomety u Toužimi) |
m + odkaz |
||
Řádek 8:
V novější době popsal Doupov spisovatel [[Bedřich Bernau]] v [[Jan Otto|Ottově]] vlastivědném průvodci ''Čechy'' (vydáno 1896). Město mělo v té době 261 domů se zhruba 1600 obyvateli. Na horním konci náměstí pozoruje radnici s letopočtem 1576 a městským znakem. Ještě výše stál barokní farní kostel [[Nanebevzetí Panny Marie]] přestavěný v roce 1745. K dalším památkám patřil zámek z 18. století a bývalá kolej [[Řád zbožných škol|Piaristů]], velká čtverhranná budova s kostelem sv. Alžběty. Původně byla vystavena pro [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuity]], v době spisovatelovy návštěvy sloužila jako obuvnická škola. Po klášteru tu zbyla i knihovna s 1500 svazky. Bernau vzpomíná i nejstarší stavbu - kostelík sv. Volfganga na severním okraji u kadaňské silnice - a svou reportáž uzavírá konstatováním, že městečko má velmi chudý ráz, z někdejší slávy (v 16. století byli místní soukeníci na 6. místě v zemi) příliš nezbylo a nyní se obyvatelstvo živí jen běžnými řemesly a nepříliš výnosným zemědělstvím. Bernau si kupodivu nevšímá dalších památek na náměstí - například sloupu Panny Marie, soch [[Antonín z Padovy|sv. Antonína Paduánského]], [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] a [[Roch z Montpellieru|sv. Rocha]] z 18. století, ačkoliv v jeho knize jsou alespoň některé z nich vidět na ilustraci [[Antonín Lewý|Antonína Lewého]].
Podle Batovcova místopisu z roku 1907 byl Doupov městem, položeným 578 metrů nad mořem, na ploše 709 hektarů, s 267 domy a 1621 obyvateli, z toho 1606 Němců; pokud jde o náboženství, byli všichni katolíky s výjimkou 8 evangelíků a 21 židů. Administrativně náležel k okresnímu hejtmanství [[Kadaň]], soudní okres byl v místě. Sídlilo tam okresní zastupitelstvo, [[okresní soud]], berní úřad, římskokatolická fara, filiální kostel, byl zde řád milosrdných sester sv. Kříže. Dále mělo město školu 4třídní, pokračovací školu průmyslovou, arcibiskupské nižší gymnázium se studentským konviktem, poštu a telegrafní stanici, nádraží, notáře, lékárnu, ordinaci lékaře a veterináře, nemocenskou pokladnu, hnaneckou stanici, stravovnu, tři četnické stanice, záložnu, hasičský sbor, továrnu, velkostatek a zámek (Doupov a Sachsengrün (Zakšov) s allodiálním (nezávislým, nikoliv poddanským) velkostatkem o rozloze 1563 ha, majitelem byl Kurt hrabě [[Zedtwitzové|Zedtwitz]]).
Roku [[1930]] měl 1524 obyvatel (1506 Němců, 18 Čechů), končila zde místní dráha společnosti [[Kadaňské místní dráhy]] z [[Vilémov (okres Chomutov)|Vilémova u Kadaně]].
| |||