Mechanický pomeranč (kniha): Porovnání verzí

'''Mechanický pomeranč''' (originální anglický titul zní '''''A Clockwork Orange''''') je [[román]] z roku [[1962]], jehož autorem je britský spisovatel [[Anthony Burgess]]. Do Češtiny přeložil [[StanleyLadislav KubrickŠenkyřík]], podlekterý nějo natočilsvém [[Mechanickýpřekladl pomerančuvedl, (film)|stejnojmennýže filmmísto originálního základu jazyka Týnů, tedy [[Ruština|ruštiny]], musel z lingvistických a knihahistorických důvodů použít ve svém překladu směs anglismů, rusismů a germanismů. Kniha byla časopisem Time vybrána mezi sto nejlepších anglicky psaných románů z období [[1923]] až [[2005]].<ref>[http://www.time.com/time/2005/100books/the_complete_list.html Seznam knih vybraných časopisem Time]</ref>

Hlavní postavou a vypravěčem je mladý Alex, který namísto školy chodí do krámků s hudbou a posléze ji poslouchá u sebe v pokoji na posteli. Na rozdíl od svých vrstevníků je však vášnivým posluchačem vážné hudby – především [[Ludwig van Beethoven|Beethovena]]. Ze začátku knihy nás Pokorný Vypravěč, jak se Alex nazývá, zavede do ukázkového večera, kdy se nejprve se svou partou sejde v mléčném baru Korova (zde pili tzv. mlíko plus – mléko namíchané s alkoholem, popřípadě nějakou drogou). Poté se jako parta sebrali a vyrazili ven zmlátit starší lidi nebo přepadat mladé holky, aby nakonec skončili v baru, kde koupí skotskou starým dámám, které jim opilé potvrdí alibi. Takhle probíhá prakticky každý večer, aniž by je někdo chytil (díky již zmíněným starým dámám). Jako „přilepšení“ a „osvěžení“ se vydají na větší tah do bytů a domů, kde znásilňují manželky, mlátí manžely a samozřejmě kradou, aby mohli příštího večera zopakovat svůj „rituál“. Celá dlouhá noc končí znovu v Korově, ale tahle skončí trochu jinak. Do podniku přijde společnost, v níž jedna žena zazpívá jeho oblíbenou árii, kterou Tupoun (nejméně inteligentní člen party) ocenil prskáním. Za což jej Alex udeřil. Protože se prohlásil za vůdce party, dostal se do konfliktu se zbytkem jeho „členů“, kteří mu tuto vizi zpochybňovali. Na usmířenou přijal jejich návrh na velkou akci, kdy se vkradou do Fary, kde žila stará žena s kočkami. Alex se dostane dovnitř, ale ženu udeří tvrdě při potyčce do hlavy. Na útěku z bytu je omráčen Tupounovým řetězem, aby jej našla na místě policie. První část končí tím, že se Alex, kterému ještě nebylo 15 let, dostává do vězení za vraždu starší ženy.

Alex se tedy vrací do zcela změněného starého světa. Doma nachází svůj pokoj v rukou cizího člověka, kterému rodiče dočasně poskytli pronájem. Jeho parta je také rozpuštěna – Jiřík byl zabit na nějaké akci, o Pítrsovi nikdo nic neví a s Tupounem se Alex setká, aniž by chtěl. V knihovně jej pozná jedna z jeho obětí, která si pokouší vylít svůj hněv jeho lynčováním. Na(ne)štěstí brzy přijede policie, kde je jako jeden z policistů zaměstnán Tupoun a druhý, Billy, byl členem nepřátelské party. Zavezou Alexe daleko za město, kde jej zmlátí a zanechají napospas osudu. Omlácený se doplazí k nejbližšímu domu, který jej láká svým nápisem DOMOV. Uvnitř si uvědomí, že tu již jednou byl – surově zmlátil majitele a znásilnil jeho ženu. Majitel se však po jeho návštěvě zbláznil. Nepoznává jej tedy a ochotně mu pomáhá. (Manželka zemřela na následky návštěvy Alexovy party.) Zavolá své přátele, příslušníky prapodivné politické strany, kteří chtějí Alexe použít jako zbraň proti nynější vládě – oběť moderní doby. Dalšího dne zjišťuje, co to znamená být obětí, když se probudí v pokoji, kde ze všech stran hraje hlasitě hudba a kterou nijak nemůže zastavit. Tenhle pocit je pro něj natolik nesnesitelný, že raději vyskočí z okna.