Polyxena z Lobkovic: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m link fix
velikost obrázků a umístění
Řádek 1:
[[File:Polyxena z Pernštejna.jpg|thumb|upright|Polyxena z Pernštejna]]
 
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec| [[Vratislav II. z Pernštejna]]}}
Řádek 11 ⟶ 10:
{{Příbuzný|neteř|[[Anna z Pernštejna]]}}
{{Příbuzný|neteř|[[Frebonie z Pernštejna]]}}
}}'''Polyxena z Pernštejna''' ([[1566]] – [[24. květen|24. května]] [[1642]]) se narodila jako devátý potomek nejvyššího kancléře [[Vratislav II. z Pernštejna|Vratislava z Pernštejna]] řečeného ''„Nádherný“'', držitele [[Řád zlatého rouna|řádu Zlatého rouna]], a španělské dámy [[Marie Manrique de Lara|Marie Maxmiliány Manrique de Lara y Mendoza]] z doprovodu královny [[Marie Španělská|Marie]], manželky císaře [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána]].
}}
 
'''Polyxena z Pernštejna''' ([[1566]] – [[24. květen|24. května]] [[1642]]) se narodila jako devátý potomek nejvyššího kancléře [[Vratislav II. z Pernštejna|Vratislava z Pernštejna]] řečeného ''„Nádherný“'', držitele [[Řád zlatého rouna|řádu Zlatého rouna]], a španělské dámy [[Marie Manrique de Lara|Marie Maxmiliány Manrique de Lara y Mendoza]] z doprovodu královny [[Marie Španělská|Marie]], manželky císaře [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána]].
 
== Paní z Rožmberka a paní z Lobkovic ==
[[File:Rosenberg and pernstein 1587 rv.jpg|thumb|80pix|left|svatební mince Viléma a Polyxeny]]
Roku [[1587]] se jedenadvacetiletá Polyxena provdala za obstarožního, o zhruba třicet let staršího [[Vilém z Rožmberka|Viléma z Rožmberka]] a stala se jeho čtvrtou a poslední manželkou. Díky manželství se vznešeným a bohatým Rožmberkem mohla Polyxena zažívat ''„přerod z bystré a krásné dívky v pozoruhodnou, cílevědomou dámu, oplývající šarmem a společenskou ctižádostí“'' <ref>Josef Janáček: Ženy české renesance, Brána Praha 1996, ISBN 80-85946-25-4</ref> a také si začít užívat bohatství a podporovat své chudé [[Pernštejnové|pernštejnské]] příbuzné.
 
I toto čtvrté Rožmberkovo manželství zůstalo bezdětné a nepřineslo Vilémovi tolik očekávaného dědice. Již v době Vilémovy nemoci nechala Polyxena v obavě před možnou bídou zavolat k manželovi úředníky. Bylo na ni převedeno k doživotnímu užívání roudnické panství. Po Vilémově smrti († [[1592]]) získala mladá vdova vyrovnáním se švagrem [[Petr Vok z Rožmberka|Petrem Vokem]] [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]] do právoplatného vlastnictví. Polyxena požívala úcty, respektu a vážnosti nejvyšší společnosti. [[Karel starší ze Žerotína]] jí napsal, že ''„jakž místem, tak i smyslem všecky jiné paní v Čechách předcházeti ráčí“''.
[[File:Rosenberg and pernstein 1587 rv.jpg|thumb|80pixupright=0.5|left|svatebníSvatební mince Viléma a Polyxeny]]
 
Roku [[1597]] zemřel Polyxenin bratr Jan, císařský generál (při obléhání pevnosti [[Győr|Rábu]] v [[Uhersko|Uhrách]] mu dělová koule z tureckého děla utrhla hlavu a levou ruku i s ramenem). [[Jan V. z Pernštejna]] po sobě zanechal tři děti - Annu, Frebonii a Vratislava Eusebia - a jejich teta, mladá vdova Polyxena se po pár letech stala jejich [[poručník|poručnicí]] a hospodařila tak nejen v Roudnici, ale i na pernštejnském panství [[Litomyšl]]; nutno podotknout, že velmi úspěšně.
 
Řádek 26 ⟶ 22:
 
== Věrná katolička ==
[[Soubor:Brozik_Vaclav_017.jpg|thumb|200px|leftupright|''Polyxena z Lobkovic ochraňuje ve svém domě královské místodržící [[:cs:Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Slavatu]] a [[:cs:Jaroslav Bořita z Martinic|Martinice]], svržené z oken královského hradu v Praze roku 1618'' (obraz od [[Václav Brožík|Václava Brožíka]], olej na plátně, 87×146 cm)]]
Lobkovic nepodepsal [[Rudolfův Majestát]] a společně s manželkou byl nadšeným příznivcem volby [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda Štýrského]]. Polyxena poskytla ve svém pražském domě azyl i [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Slavatovi]] a [[Jaroslav Bořita z Martinic|Martinicovi]], obětem pražské [[Pražská defenestrace|defenestrace]]. Pomáhala finančně manželkám účastníků odboje a vyhnancům.
 
[[Soubor:Brozik_Vaclav_017.jpg|thumb|200px|left|''Polyxena z Lobkovic ochraňuje ve svém domě královské místodržící [[:cs:Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Slavatu]] a [[:cs:Jaroslav Bořita z Martinic|Martinice]], svržené z oken královského hradu v Praze roku 1618'' (obraz od [[Václav Brožík|Václava Brožíka]], olej na plátně, 87×146 cm)]]
Po porážce [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] paní z Lobkovic skupovala levná panství z[[konfiskace|konfiskovaná]] jeho účastníkům. Podařilo se jí nakoupit s manželovým svolením statky za 350 tisíc zlatých.