Gaumáta: Porovnání verzí

Gaumátova osoba vyvolává mezi [[Historiografie|historiky]] kontroverze, neboť část z nich pokládá krále ve skutečnosti za Smerdia a výklad Behistunského nápisu za zmanipulovaný jeho zadavatelem, králem [[Dareios I.|Dareiem I.]] Ten měl podle nich zájem vylíčit svého předchůdce jako uzurpátora, aby ospravedlnil svůj nástup na trůn. Hérodotos pak jen opakujerozvíjí verzi tradovanou navenek.

Podle Behistunského nápisu se mág Gaumáta/Smerdis vzbouřil [[11. březen|11. března]] [[522 př. n. l.|522]] proti králi Kambýsovi II., synu zakladatele perské říše Kýra Velikého. Kambýsés se v té době nacházel u vojska, které právě dobylo [[Starověký Egypt|Egypt]], a pohyboval se tedy daleko od centra říše (buďpodle v Egyptě, nebo užHérodota na zpáteční cestě v [[PalestinaSýrie|PalestiněSýrii]]).<ref>[[Hérodotos]] 3, 62, 1.</ref> Samu rebelii klade nápis do města Paišijáuvády, jež patrně leželo na hranici [[Elam]]u a [[Persis|Persidy]],<ref>Viz článek [http://www.livius.org/paa-pam/paishiyauvada/paishiyauvada.htm Paišiyâuvâdâ] na serveru Livius.</ref> ale bližší okolnosti neuvádí. HérodotovoZ Hérodotova vyprávění jevyplývá, vzhledemže kmágové časovémubyli odstupuve zhrubaskutečnosti sedmdesátidva, letjeden méněvelmi hodnotnépodobný zavražděnému Smerdiovi,<ref>Hérodotos 3, 61, 2.</ref> druhý působící ve funkci správce královského paláce.<ref>Hérodotos 3, 61, 1.</ref> Ten byl také duší komplotu.

Nejpozději [[1. července|1. července]] [[522 př. n. l.|522]] uznaly Gaumátu jako legitimního krále hlavní perské državy, Persis a [[Médie]],<ref>[[Behistunský nápis]] 11.</ref> přičemž Behistunský nápis neobjasňuje, jak se to přesně sběhlo. Kambýsés, který se chystal zakročit, zatím nečekaně zemřel, aniž se stihl vrátit do Persie.<ref>[[Hérodotos]] 3, 64–66.</ref> Souběhem okolností přišla rychle se rozvíjející rebelie o hlavního protivníka (který navíc neměl mužského dědice) a zdálo se, že změna na trůně byla dovršena. Ale podle Hérodota odhalil v tuto chvíli velmož Otanés (''Utána''), že Gaumáta není pravým Smerdiem<ref>Hérodotos 3, 68, 2.</ref> a začal formovat okruh spiklenců. Patřil k nim i [[Dareios I.|Dareios]], syn [[Hystaspés|Hystaspův]], člen mladší linie rodu [[Achaimenovci|Achaimenovců]], který se právě vrátil z Egypta. Společně ním a pěti dalšími šlechtici zorganizoval Otanés atentát na uchvatilete, jejž úspěšně provedli [[29. září]] [[522 př. n. l.|522]]. Hérodotos klade událost do elamských [[Susy|Sus]], zatímco dle nápisu to bylo na tvrzi Sikajauvatiš v Médii. V každém případě bylbyla Lžismerdisrebelie zabitzlikvidována a Dareios provolán novým [[Šáhanšáh|králem králů]].