Šlesvicko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Verze 6862540 uživatele 88.102.153.23 (diskuse) zrušena
Řádek 1:
 
'''Šsvicko''' nebo také '''Jižní Jutsko''' ([[němčina|německy]] a [[angličtina|anglicky]]: ''Schleswig'', [[dánština|dánsky]]: ''Sønderjylland'' nebo ''Slesvig'') je historická země rozkládající se na jihu [[Jutský poloostrov|Jutského poloostrova]]. Šlesvicko je v současnosti rozděleno mezi [[Německo]] a [[Dánsko]]. Metropolí bylo město [[Schleswig]]. Administrativně je německá část, čili [[Jižní Šlesvicko]] součástí spolkové země [[Šlesvicko-Holštýnsko]] a dánská část resp. [[Severní Šlesvicko]] je součástí dánského [[Region Syddanmark]] (Jižní Dánsko) jenž popírá historickou hranici Šlesvicka. V letech [[1970]]–[[2007]] bylo severní Šlesvicko součástí okresu [[Sønderjyllands Amt]] (jižní Jutsko) jenž z větší části historickou hranici respektoval.
 
Řádek 20 ⟶ 19:
Po porážce Rakouska v prusko-rakouské válce v roce [[1866]] bylo Šlesvicko a Holštýnsko spojeny v jednu pruskou provincii. Až do roku [[1920]] existovalo Šlesvicko stále jako jeden celek což se však změnilo po [[první světová války|první světové válce]].
 
=== Od první světové války dodnes ===
=== Od první světové války do Dánska trvale od [[15. červen|15. června]] [[1920]]. Král a část opozice vyčítal ministerskému předsedovi [[Karl Teodor Zahle|Karlu Teodorovi Zahlemu]], že nevytěžil z porážky Německa ještě další území pro Dánsko, například ty, které Dánsko ztratilo v [[druhá válka o Šlesvicko-Holštýnsko|druhé válce o Šlesvicko-Holštýnsko]], převážně však [[Jižní Šlesvicko]]. Král věřil v podporu lidu k jeho výhradám k ministerskému předsedovi a zavrhnul Zahleho vládu, což vedlo až k tzv. [[Velikonoční krize|Velikonoční krizi]] v roce [[1920]]. Jejím výsledkem byl králův slib, že již nebude přímo zasahovat do politiky a tento slib byl králem od té doby dodržován i přesto, že snížení jeho moci nebylo zakotveno v ústavě.
 
===Po Od[[první světová válka|první světové válkyválce]], jíž se [[Dánsko]] nezúčastnilo, díky porážce [[Německo|Německa]] dala [[Versailleská smlouva]] mandát k šlesvickému [[plebiscit]]u, v kterém bylo rozhodnuto o připojení [[Severní Šlesvicko|severní části Šlesvicka]] k Dánsku. Severní Šlesvicko je tak (opět) dosoučástí Dánska trvale od [[15. červen|15. června]] [[1920]]. Král a část opozice vyčítal ministerskému předsedovi [[Karl Teodor Zahle|Karlu Teodorovi Zahlemu]], že nevytěžil z porážky Německa ještě další území pro Dánsko, například ty, které Dánsko ztratilo v [[druhá válka o Šlesvicko-Holštýnsko|druhé válce o Šlesvicko-Holštýnsko]], převážně však [[Jižní Šlesvicko]]. Král věřil v podporu lidu k jeho výhradám k ministerskému předsedovi a zavrhnul Zahleho vládu, což vedlo až k tzv. [[Velikonoční krize|Velikonoční krizi]] v roce [[1920]]. Jejím výsledkem byl králův slib, že již nebude přímo zasahovat do politiky a tento slib byl králem od té doby dodržován i přesto, že snížení jeho moci nebylo zakotveno v ústavě.
 
Po německé porážce se koná plebiscit o budoucím osudu Šlesvicka. Obyvatelé [[Severní Šlesvicko|severního Šlesvicka]] volí 75% hlasy za připojení k Dánsku, zatímco 80% obyvatel [[Jižní Šlesvicko|jižního Šlesvicka]] hlasuje za připojení k nové Německé republice. [[10. červenec|10. července]] [[1920]] pak Kristián X. na bílém koni triumfálně překročí hranici a vjede na znovunabyté území. Tento obraz zůstane nadlouho vryt Dánům do paměti. Když se o šest let později k vládě dostanou socialisté, ihned ruší první bod svého programu, jenž byl zrušení monarchie. Dnes je dánská část Šlesvicka součástí [[Region Syddanmark]] (Jižní Dánsko), jenž popírá historickou hranici Šlesvicka.