Umělecká beseda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 88.101.81.243 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je PastoriBot |
|||
Řádek 3:
== Historie ==
[[Soubor:Presenční listina Umělecké besedy 1863.jpg|thumb|Presenční listina z roku 1863]]
Umělecká beseda patřila od počátku své existence mezi nejdůležitější a nejvlivnější umělecká sdružení v Čechách, mezi zakladateli spolku můžeme najít i taková jména jako [
V roce [[1925]] byla dokončena budova družstva Umělecká beseda, postavená na základě projektu arch. [[František Janda|Jandy]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze. Ulice, v níž se nachází, byla přejmenována na Besední. V budově se nacházely dva koncertní sály a Alšova výstavní síň. V besedním domě pořádal spolek pravidelné výstavy svých členů, ale i domácích a zahraničních hostů, koncerty, přednášky, diskuse i řadu dalších bohatě navštěvovaných společenských akcí. S touto budovou jsou spojeny také počátky [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]] (první představení [[Jiří Voskovec|Voskovce]] a [[Jan Werich|Wericha]]) i Frejkova divadélka Dada. Besední dům se rovněž stal sídlem besedního hudebního vydavatelství, [[Hudební matice]], nejvýznamnějšího československého podniku toho druhu, které si získalo svou úrovní i velký mezinárodní ohlas. Sídlila v něm i redakce besední výtvarné revue Život (vydávané až do roku [[1949]], v její redakci působili mj. [[Vladimír Holan]], [[Josef Čapek]] a [[Karel Šourek]]) a také hudební revue Tempo.
| |||