České slovo chomout (podobně jako německé ''Kumt'' nebo ''Kummet'', polské ''chomantchomąto'' a praslovanské ''chomontchomǫtъ'') pochází patrně z mongolského ''chomt'', množné číslo ''chomut'', takže do východní a střední Evropy přišel zřejmě z východu.<ref>V. Machek, ''Etymologický slovník''. Praha 1970, heslo Chomout. </ref> Nejstarší doklady o chomoutech pocházejí ze severní [[Čína|Číny]] ze třetího století n. l. Do [[Evropa|Evropy]] přišel v 9.-10. století, rozšířil se do 12. století a nahradil zde starší jho (jařmo). Protože zejména koně netlačil ani neškrtil jako některé dřívější postroje, mohli vyvinout až pětinásobně větší tažnou sílu a kůň také táhne o polovinu rychleji než vůl. Chomout tak umožnil podstatně hlubší orbu, což se projevilo na podstatném zvýšení zemědělského výnosu.
