Ludvík I. Flanderský: Porovnání verzí

[[File:Flandry1.jpg|thumb|upright=0.5|left|Ludvík Flanderský ''(kostelní malba v Courtrai)'']]Byl synem [[Ludvík I. z Nevers|Ludvíka z Nevers]] a Jany z Rethelu. Po matce zdědil rethelské hrabství a roku 1322 se stal nástupcem svého děda flanderského hraběte [[Robert III. Flanderský|Roberta III.]] V létě roku 1320 sňatkem s [[Markéta Burgundská (1382)|Markétou]], dcerou francouzského krále [[Filip V. Francouzský|Filipa V.]] zpečetil mírovou smlouvu s Francií a přerušil tradiční flanderské spojenectví s anglickou korunou. Roku 1325 mu [[Karel IV. Francouzský|Karel IV.]] pomohl ze zajetí vlastních pánů a v srpnu roku 1328 mu [[Filip VI. Francouzský|Filip VI.]] v [[bitva u Casselu (1328)|bitvě u Casselu]] dopomohl k opětovnému získání flanderského hrabství. Následovala konfiskace majetku vzbouřenců. Poklid nevydržel dlouho, následovalo další povstání pod vedením [[Jakub z Artevelde|Jakuba z Artevelde]].

{{citát|...jistý muž z města Gentu, který se jmenoval Jakub van Artevelde, využiv těchto rozporů, dosáhl ve Flandrech takové moci a takového vlivu, že všechno se dělo po jeho... to kvůli němu nezbylo hraběti flanderskému, než aby i s chotí a synem Louisem opustil svou zemi a uchýlil se do Francie...|''[[Jean Froissart]]''<ref name="Fross13">{{Citace monografie | příjmení = Froissart | jméno = Jean | odkaz na autora = Jean Froissart | titul = Kronika stoleté války | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 229 | poznámka = | isbn =|strany =13}}</ref> }}

 

{{citát|... hrabě [[Karel II. z Alençonu|Alençon]] a hrabě flanderský doposud se svými lidmi s vervou bojovali pod vlastními korouhvemi - ani oni však nakonec neodolali síle Angličanů, byli pobiti, a s nimi mnozí další...|''Jean Froissart''<ref name="Fross42">''Kronika stoleté války'',str.42</ref> }}