[[Image:Giovanni Pierluigi da Palestrina.jpg|thumb|Giovanni Pierluigi da Palestrina]]
'''Giovanni Pierluigi da Palestrina''' (kolem [[1525]] [[Palestrina]] – [[2. únor|2. února]] [[1594]] [[Řím]]), byl [[Itálie|italský]] [[skladatel|hudební skladatel]] a [[varhany|varhaník]].
Po ukončení studií ([[1544]]) působil jako varhaník v Palestrině. Pravděpodobně roku [[1546]] začal působit v Římě, kde v několika chrámech dělal varhaníka až do roku [[1550]]. Roku [[1550]], kdy se papežem stal [[Julius III.|Julius III.]], byl jmenován ''maestro di cappella Cappella Gulia'' v [[Řím]]ě, kde se začal věnovat skladatelské činnosti. Od roku [[1555]] působil v [[chrám svatého Jana Lateránského|chrámu svatého Jana Lateránského]] a od roku [[1561]] [[chrám svaté Marie Maggiore|chrámu svaté Marie Maggiore]]
Roku [[1577]] byl papežem [[Řehoř XIII.|Řehořem XIII.]] pověřen reformovat [[Gregoriánský chorál]] podle pravidel [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]].
== Dílo ==
Ve svém díle spojil hudební myšlenky, které byly populární v Římě s tzv. nizozemskou hudební školou, a tím vlastně vytvořil styl, který se nazývá po něm palestrinovský styl, neboli [[A cappella|a capella]] (tj. zpěv bez doprovodu hudebních nástrojů). Jeho skladby prosluly klidem a vyvážeností. To z nich i díky přizpůsobení rytmu latině udělalo vzor [[katolictví|katolické]] chrámové hudby na dlouhou dobu.
Rozsah jeho díla je obrovský, složil 158 [[mše (hudba)|mší]], 250 [[moteto|motet]], 68 [[ofertorium|ofertorií]], dále pak několik [[hymnus|hymnů]] a [[madrigal|madrigalů]].
== Nejznámější díla ==
* ''Missa papae Marcelli'', mše; z této mše vychází i opera ''Palestrina'' od [[Hans Pfitzner|Hanse Pfitznera]]
