František Jan Tomsa: Porovnání verzí

}}</ref> Čeština tištěná antikvou se objevila již ve slabikáři z roku 1775, později v čítankách z roku 1780 a 1797, ovšem všechny tyto texty musely mít [[spřežkový pravopis]], protože v této době ještě nebyl přijat návrh na [[Diakritika|diakritiku]] pro humanistické české písmo. Tento problém se Tomsa snažil řešit navrhl ve své době nepříliš úspěšnou reforma pravopisu a grafiky české řeči, kterou poprvé popsal v roce 1788 v práci ''Uvedení k české dobropísemnosti'' (první nedochované vydání 1782). Reforma se velmi blížila současné grafice češtiny, Tomsa nahradil všechny spřežky krom ''[[ch]]'' speciálními písmeny, písmeno ''[[j]]'' místo pro hlásku ''[[í]]'' používal pro ''j'', odstranil g s háčkem (''[[ǧ]]'') a písmeno ''[[g]]'' používal jen pro hlásku ''g'' a hlásku ''[[u]]'' důsledně psal písmenem ''u'', vzhledem k tomu, že hlásku ''[[v]]'' stále psal písmenem ''[[w]]'' písmeno ''v'' nebylo v jeho abecedě používáno. Právě změna pravopisu hlásek ''j'', ''g'', ''u'' se setkal s všeobecným odporem.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kašpar | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Kašpar | titul = Soubor statí o novověkém písmu | místo = Praha | vydavatel = Karolinum | rok = 1993 | isbn = 80-7066-679-X | strany = 160–161 | kapitola = Školní písmo v Čechách v letech 1774–1932}}</ref>