Gnozeologie: Porovnání verzí

Přidáno 693 bajtů ,  před 9 lety
→‎Teorie poznání: a materialismus
m (r2.5) (robot odebral: af, an, ar, az, be, be-x-old, bg, bs, ca, ckb, cy, en, eo, et, eu, fa, fi, fiu-vro, fy, gan, gl, he, hi, hu, ia, id, io, is, ja, ka, ko, la, lt, lv, ml, ms, oc, pl, pnb, pt, ro, ru, rue, sah, scn, simple, sk, sq, sr, stq, sw, ta)
(→‎Teorie poznání: a materialismus)
 
== Teorie poznání ==
Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních [[věda|věd]] – [[psychologie]], [[fyziologie]], [[sociologie]] a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci [[empirie|empirické]] [[Kauzalita|příčinné]] souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou s to popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či zkušenost není přístupné zkušenosti. Poznání je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli. Proto byla působící příčina poznání v dějinách marně hledána. Lze pouze [[Descartes|Descartovo]] ''Myslím, tedy jsem'' obrátit a považovat bytí za podmínku predikátu „myslím“. Podobně byl dlouho za působící příčinu hmoty považován atom. Zdánlivá nelogičnost Descartova postoje umožnila rozmach materialismu, který začal již v 19. století.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nietzsche
| jméno = Friedrich
| odkaz na autora =
| titul = Mimo dobro a zlo
| vydavatel = Aurora
| místo = Praha
| rok = 1996
| počet stran =
| kapitola = Hlava první: O předsudcích filozofů, paragraf 17
| strany =
| isbn =
| jazyk = česky
}}</ref>
 
== Související články ==
1 109

editací