Konrad Zuse: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Styl |
m Fix |
||
Řádek 38:
Vylepšením základního stroje Z2 postavil v roce 1941 počítač [[Z3]]. Jednalo se o [[binární|Dvojková soustava]] 22bitový kalkulátor s [[Pohyblivá řádová čárka|pohyblivou řádovou čárkou]], který byl programovatelný, obsahoval smyčky, ale nevyužíval podmíněné skoky. Měl také paměť a výpočetní jednotku založenou na telefonních relé. Telefonní relé které použil ve svých strojích byly většinou posbírány z vyřazených zásob. I přes absenci podmíněných skoků byl Z3 [[Turing-kompletní]] počítač (při zanedbání faktu že žádný fyzický počítač nemůže být Turing-kompletní kvůli omezené paměti).
Z3, první plně funkční elektromechanický počítač, byl částečně financován Německou vládou podporovanou DVL („Deutsche Versuchsanstalt für Luftfahrt“, neboli Německou institucí pro aviatiku), která chtěla své rozsáhlé výpočty provádět strojově. Požadavek vznesený Helmutem Schreyerem – který pomáhal Zusemu postavit prototyp počítače Z3 v roce
V roce 1937 navrhl Schreyer Zusem použití elektronek jako přepínacích elementů. Zuse to v té době považoval za bláznivý nápad („Schnapsidee“, jak sám řekl). Zuseho společnost (okolo Z1, Z2 a Z3) byla zničena spojeneckými nálety v roce 1945. Částečně dokončený Z4, založený na bázi relé, který Zuse konstruoval od roku 1942, byl včas přesunut na bezpečnější místo. Práce na Z4 nemohla pokračovat v extrémním strádání poválečného Německa a byla obnovena až v roce 1949. Tu předvedl matematikovi Eduardu Stiefelovi ze Švýcarského národního institutu pro technologie v Zurichu (''Eidgenössische Technische Hochschule (ETH) Zürich''), který si v roce 1950 jeden Z4 objednal. Dne 8. listopadu 1949 založil Zuse společnost Zuse KG. Do ETH v Zurichu byl objednaný Z4 dodán 12. července 1950 a ukázal se jako velice spolehlivý.
| |||