Novozákonní příspěvek oddělen na samostatnou stránku Salome (biblická postava) (byl jsem jediným autorem této části, proto jsem nežádal o rozdělení článku standardní cestou)
'''Salome''' je [[žena|ženské]] [[křestní jméno]]. Jméno má [[hebrejština|hebrejský]] původ (šalom = שָׁלוֹם), znamená ''mír, klid''. V hebrejštině má jméno původně podobu שלומית (Šlomit), evropská varianta Salome vznikla přepisem do [[řečtina|řečtiny]]. Jde o ženskou podobu jména Šalamoun. {{chybí zdroj}}
Dle [[Evangelium podle Marka|Markova evangelia]] byla Salome jednou z žen, které zpovzdálí přihlížely [[ukřižování]] [[Ježíš]]e na [[Golgota|Golgotě]]<ref>Mk 15,40</ref> a posléze byla jednou ze tří žen, které nakoupily vonné masti a šly za nedělního rána pomazat Ježíšovo tělo do hrobu.<ref>Jméno Salome se vyskytuje pouze u [[Evangelium podle Marka|evangelisty Marka]] (Mk 16,1). [[Evangelium podle Matouše|Evangelista Matouš]] na příslušném místě (Mt 28,1) zmiňuje pouze dvě ženy (bez Salome); [[Evangelium podle Lukáše|evangelista Lukáš]] počet ani jména žen nezmiňuje; [[Evangelium podle Jana|evangelista Jan]] zmiňuje pouze jednu ženu, [[Marie Magdalena|Marii Magdalskou]].</ref>
<small>Dle [[Nový zákon|novozákonního příběhu]] o stětí Jana Křtitele tančí Herodova neteř před svým strýcem–králem a za odměnu si od něj (navedena svou matkou Herodiadou) žádá Janovu hlavu. V žádném ze synoptických evangelií (Mt 14,1–12; Mk 6,14–29; L 9,7–9) však není jméno tanečnice uvedeno; přesto o ní [[Karel Kryl]] ve stejnojmenné písni zpívá jako o Salome. Kde na to přišel, není známo, buď se jedná o mimobiblickou tradici anebo o básnickou licenci.</small>
