Filip Gotthard ze Schaffgotsche: Porovnání verzí

Již během studií na jezuitském [[Papežská univerzita Gregoriana|Collegiu Romanu]] v [[Řím]]ě (1731-1734, doktorát z filosofie) se stal kanovníkem v Olomouci (1731, rezignoval 1744), posléze i kanovníkem vratislavským a proboštem u sv. Kříže ve [[Vratislav]]i. Kněžské svěcení přijal roku [[1738]], po obsazení Slezska [[Fridrich II. Veliký|Fridrichem II.]] v [[První slezská válka|první slezské válce]] roku [[1741]] prosadil panovník, aby se stal [[koadjutor]]em vratislavského biskupa [[Filip Ludvík ze Sinzendorfu|Sinzendorfa]] ([[1744]], tehdy přijal i biskupské svěcení), po jehož smrti roku [[1748]] se stal sídelním knížetem-biskupem vratislavským. Vzhledem k tomu, že běhěmv průběhu [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] podporoval Rakousko (roku [[1757]] sloužil ve [[Vratislav]]i [[Te Deum]] za vítězství císařských vojáků, k němuž nakonec nedošlo), upadl do Fridrichovy nemilosti. V letech [[1763]] - [[1766]] byl držen v zajetí, odkud uprchl do [[Jeseník]]u, odkud spravoval rakouskou část své diecéze. Pruskou část spravoval světící biskup, nejprve [[Johann Moritz von Strachwitz]] a od roku 1781 [[Anton Ferdinand von Rothkirch und Panthen]].