Otevřít hlavní menu

Změny

Přidán 1 bajt ,  před 8 lety
m
překlep
V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [''děkabr'']) roku [[1825]] se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na náměstí Senátu v [[Petrohrad|Petrohradě]]. Ruský [[car]] [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] zemřel, a právě tento den měl nový car [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, '''sesadit cara a přeměnit Rusko na [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]], či dokonce [[republika|republiku]].''' Vůdci povstání byli obdivovatelé [[Francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] a jejich ideologických vůdce, plukovník Pavel Pestel, dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků [[velkovévoda Konstantin Pavlovič|velkovévody Konstantina Pavloviče]] na ruský trůn v dynastickém sporu.
 
Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu [[Napoleonské války|Napoleonských válek]] [[Michail Miloradovič|hraběte Miloradoviče]]. Při selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru slousilou.<ref>http://monarchistcrusade.webs.com/apps/blog/show/6496192</ref> Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání Trubeckoj se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na [[Sibiř]] a zbaveni svých důstojnických hodností. Běžní vojáci však nijak potrestáni nebyli, protože jen poslouchali rozkazy svých nadřízených.
 
== Literatura ==
14

editací