Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 7 bajtů ,  před 8 lety
m
Ke konci svého života vydal svou jedinou sbírku básní, ''Slátaniny'', která je hutným profilem jeho celoživotní tvorby. Následující rok byla vydána sbírka jeho korespondence s [[psychoterapeut]]kou [[Darja Kocábová|Darjou Kocábovou]] „o lidské vzájemnosti, sounáležitosti a spoluzodpovědnosti, o hranici mezi duševní rovnováhou a nemocí, bytím a nebytím“<ref>charakteristika knihy v nabídce knihkupectví Kosmas.cz</ref> z let 1990–1994, doplněná eseji Kocábové. Některé z jeho básní byly publikovány i jinde, například v časopise Mosty 2 – 1989/1.
 
Surrealistický básník [[Karel Šebek]], který se s ním seznámil při svém pobytu v léčebně v [[Kosmonosy|Kosmonosích]] a k vydání sbírky jej přemluvil, v předmluvě napsal, že mnohé z oněch pár básní znamenají „víc než silné sbírky jiných autorů“. Charakterizoval je přístupem čistoty, nekompromisnosti a angažovanosti v kladném smyslu (proti všemu bezpráví a násilí), samorostlostí a nesmlouvavostí: ''„Stačí pár slov, a je konec světa (…) když čtete, máte pocit, že tohle právě je ono a že to nemůže být jinak.“''. Mnohé Kocverovy básně, podobně jako Šebkovy, jsou inspirovány životem v léčebně, který se podle Šebka ''„tomu dnešnímu neblahému světu podobá jako jeho [[tresť]]“''. Sbírka byla vydána v pražském filosoficky zaměřeném nakladatelství [[Herrmann a synové]], na knihařském zpracování se však podíleli bývalí spolupacienti v rámci rehabilitační pracovní terapie v nově zřízené chráněné knihařské dílně.<ref name=uvod />
 
== Další aspekty osobního života ==