Pražské povstání: Porovnání verzí

Odebráno 2 232 bajtů ,  před 9 lety
V noci ze 7. na [[8. květen|8. května]] se povstalci dále připravovali na další útoky. ČNR vedla s Vlasovci neúspěšná jednání, která vyvrcholila rozhodnutím generála [[Andrej Andrejevič Vlasov|Vlasova]] opustit [[Praha|Prahu]]. Povstalci tak přišli o výraznou pomoc, která naopak, ale v menší síle, přišla v podobě partyzánské jednotky. K útoku se připravovali i [[Němci]], kteří již věděli, že v [[Remeš]]i podepsal generál [[Alfred Jodl]] bezpodmínečnou kapitulaci,<ref>http://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka-1</ref> která měla nabýt [[Účinnost (právo)|účinnosti]] [[8. květen|8. května]] ve 23.01 [[SEČ]].[http://avalon.law.yale.edu/wwii/gs3.asp] Maršál [[Ferdinand Schörner]] již věděl, že v boji nemá smysl pokračovat a snažil se zachránit, co se dalo. Jediným možným řešením bylo, aby se co nejvíce vojáků dostalo do amerického zajetí. A k tomuto potřeboval volný průchod [[Praha|Prahou]]. V časných ranních hodinách [[8. květen|8. května]] začal mohutný útok na Prahu za použití tanků a pěchoty. Od rána hořela [[Staroměstská radnice]], její novogotické křídlo muselo být po ukončení bojů strženo.<ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/osvobozeni/_zprava/165184</ref> Pokračovaly masakry českých civilistů. Ve městě se rozhořely prudké boje, při nichž obránci využívali s úspěchem ukořistěné [[pancéřová pěst|pancéřové pěsti]], jimiž zničili mnoho tanků a obrněných vozidel. Od dopoledních hodin probíhala jednání mezi ČNR a zástupci německé armády, jejímž výsledkem bylo, že v pozdních odpoledních hodinách byly zastaveny boje, jednotky [[Wehrmacht]]u podepsaly kapitulaci a byl jim umožněn volný odchod z [[Praha|Prahy]]. Prahu též na základě této dohody opustily správní, soudní, policejní a jiné okupační úřady, organizace a instituce i někteří němečtí civilisté. Příslušníci jednotek [[Waffen-SS|Waffen SS]] se však této dohodě nepodřídili a pod velením SS-Gruppenführera [[Carl Graf von Pückler-Burghauss|Carla von Pücklera]], který byl velitelem jednotek Waffen-SS na území protektorátu, pokračovali v boji.
 
== Kurva a Piča není synonymum
== Příjezd Rudé armády, poslední boje ==
[[Soubor:Prague liberation 1945 konev.jpg|thumb|Maršál Koněv v Praze]]
[[9. květen|9. května]] [[1945]] v časných ranních hodinách vjely do [[Praha|Prahy]] první sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála [[Ivan Stěpanovič Koněv|Koněva]].<ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/osvobozeni/_zprava/165184</ref> Začaly střety mezi jednotkami [[Rudá armáda|Rudé armády]] a poslední částí německých vojsk, které se nepodařilo z Prahy uniknout, z nichž velkou část tvořily části [[2. SS-Panzer Division „Das Reich“]] a [[44. Waffen-SS Panzergrenadier Division Wallenstein]]. Během dne byla Praha čištěna od německých fanatických odstřelovačů, kteří se zabarikádovali ve vyšších patrech budov či ve střechách a stříleli sovětské vojáky i české civilisty v ulicích. Všechny tyto krutosti, které se v uplynulých dnech v [[Praha|Praze]] odehrály, vyvrcholily na některých místech stejně krutou odplatou na německých vojácích i civilistech. Po převzetí moci revolučními orgány za podpory sovětských vojáků tyto excesy ustaly. Pražané vítali [[Rudá armáda|Rudou armádu]], přičemž házení rozkvetlých [[šeřík]]ů na projíždějící sovětské tanky a bojovou techniku se stalo po dlouhá léta jedním ze symbolů osvobození. [[Praha]] se musela vzpamatovat ze svých ran, které utrpěla, musely být uhašeny požáry, strženy budovy hrozící zřícením, rozebrány barikády. Do těchto prací byli v duchu hesla kolektivní odpovědnosti za válku zapojeni i [[Němci]], kteří v Praze zůstali. Kromě materiálních ztrát tu však byly i ztráty na životech a zranění. Ačkoliv se nikdy nepodařilo zcela přesně zjistit počet mrtvých, uvádí se, že při bojích a v důsledku bojů zahynulo přes 1500 [[Češi|Čechů]], přes 300 [[Vlasovci|Vlasovců]] a kolem 1000 [[Němci|Němců]].<ref>http://www.ahmp.cz/povstani/</ref> Dále se uvádí, že v bojích v Praze a v nejbližším okolí zahynulo 692 vojáků [[Rudá armáda|Rudé armády]],<ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref> z toho 30 ve vnitřní Praze. Řada obětí byla pochována na [[Ďáblický hřbitov|Ďáblickém hřbitově]].
 
== Závěrečné shrnutí ==
Neregistrovaný uživatel