'''Dolnomoravský úval''' je říční [[nížina]] (geografický podcelek) nacházející se na jižní Moravě na jihovýchodě České republiky, na dolním toku řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], s nadmořskou výškou od 150 do 200 metrů. Jde o tektonickou sníženínu, která spadá do [[Jihomoravská pánev|Jihomoravské pánve]] a jenžjež tvoří severní výběžek [[Vídeňská pánev|Vídeňské pánve]]. [[Kvartér]]ními tektonickými poklesy je tento úval na severozápadě propojen s [[Hornomoravský úval|Hornomoravským úvalem]] skrz [[Napajedelská brána|Napajedelskou bránu]], dále na jihozápadě pak přes [[Věstonická brána|Věstonickou bránu]] s [[Dyjskosvratecký úval|Dyjskosvrateckým úvalem]]. Hlavní osu úvalu tvoří v severojižním směru [[Morava (řeka)|řeka Morava]] a vedlejší osu pak její pravostranný přítok, řeka [[Dyje]]. Krajina je zde charakteristická, mimo jiné, říčními [[meandr]]y, neogenními nánosy na říčních terasách s porosty [[Lužní les|lužních lesů]] a [[Nivní louka|nivních luk]]. Mezi jihomoravskými městy [[Bzenec]] a [[Hodonín]] se nalézá oblast [[Váté písky|vátých písků]], která je charakteristická [[přesyp]]y a písečnými dunami s porostly porosty [[Borový les|borových lesů]]. Na slovenské straně pak na tuto plochou krajinu na jihu navazuje podobná [[Borská nížina]] v [[Záhorie|Záhoří]]. Jde o velmi úrodnou oblast [[Černozem|černozemních půd]], která patří mezi nejteplejší regiony v Česku.
