Kvórum: Porovnání verzí

Přidáno 613 bajtů ,  před 11 lety
Podstatné úpravy, odstr. Ověřit
m (r2.5.2) (robot změnil: es:Cuórum; kosmetické úpravy)
(Podstatné úpravy, odstr. Ověřit)
'''Kvórum''' (z latinského ''quorum'', „z nichž“) je kvantitativní podmínka pro platnost [[volby|voleb]] nebo [[hlasování]]. Ve volbách a v referendu stanoví jaký minimální podíl oprávněných voličů se jich musí účastnit, aby byly platné. Při hlasování může stanovit jednak jaký minimální podíl (výjimečně i počet) oprávněných hlasujících se hlasování musí zúčastnit, jednak jaký minimální podíl odevzdaných hlasů musí podpořit nějaký návrh, aby se stal platným usnesením.
{{přesnost}}
{{Různé významy|tento=[[společnost]]i, [[Politika|politice]] a [[ekonomika|ekonomice]]}}
{{volby v ČR - metody přepočtu}}
'''Kvórum''' (z latinského ''quorum'') označuje počet osob, které musí – podle předem dohodnutých [[pravidlo|pravidel]], případně [[zákon (právo)|zákonů]] – být na [[hlasování]], nebo [[volby|volbách]], zúčastněny, aby jejich rozhodnutí byla platná.
 
== Usnášeníschopnost ==
== Profesionální nebo volené orgány ==
Při schůzích kolektivních rozhodovacích orgánů, jako jsou [[parlament]]y, [[představenstvo|představenstva]], [[komise]], ale také [[Členská schůze|členské schůze]] nebo valné hromady, zákon, [[stanovy]] nebo [[jednací řád]] obvykle stanoví, jaký podíl všech členů daného orgánu se musí zúčastnit, aby byla schůze unášení schopná, to jest mohla přijímat platná usnesení. Nejčastější kvórum pro usnášeníschopnost orgánu je nadpoloviční většina všech jeho členů. Tím se má zajistit, že přítomní na schůzi představují většinu a jejich usnesení tedy mohou platit i pro nepřítomnou menšinu. Pro zvlášť závažná rozhodnutí - například zrušení spolku - mohou stanovy vyžadovat ještě vyšší kvórum.
Zvykem ve společnosti, politice, ekonomice je, že v profesionálních nebo volených orgánech – jako [[představenstvo|představenstvech]], [[komise|komisích]], [[parlament]]ech – jsou zúčastnění teprve při dosažení stanoveného kvóra usnášeníschopní. Povinnost účastnit se rozhodování je považována za odpovídající jejich zodpovědnosti.
 
Britská [[Sněmovna lordů]] potřebuje pro procedurální hlasování účast nejméně tří, pro hlasování o legislativě nejméně 30 členů. V [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovně]] je pro hlasování třeba nejméně 40 členů.
== Voliči ==
V dnešních vyspělejších [[demokracie|demokraciích]] nebývá účast voličů ani na volbách, ani na lidových hlasováních, [[referendum|referendech]] předepsaná. V [[Česko|České republice]] je kvórum pro voliče použito při [[místní referendum|místním referendu]], kde k platnosti jeho rozhodnutí je třeba účast alespoň poloviny voličů
 
*== [[Hlasování]] ==
U lidových [[iniciativa|iniciativ]] je běžně nutné dosáhnout určitého počtu podpisů, aby iniciativa byla platná. Čím nižší je ale procentuální poměr nutných podpisů k celkovému počtu zúčastněných (voličů), tím vyšší je stupeň demokracie.
Pro běžná hlasování většinou platí [[prostá většina]]: schválen je ten návrh usnesení, zvolen je ten kandidát, který získal nejvíce hlasů. Pro významnější hlasování se někdy stanoví přísnější pravidla. [[Absolutní většina]] znamená, že návrh usnesení je schválen, pokud jej podpořila nadpoloviční většina přítomných. [[Kvalifikovaná většina]] předepisuje jiný, zpravidla ještě vyšší podíl hlasů, například 2/3, 3/5 přítomných. Pokud je usnášeníschopnost schůze stanovena jako nadpoloviční účast všech oprávněných, reprezentativnost hlasování přesto závisí na účasti - je podstatně vyšší, pokud je účast na schůzi 90 % než je-li pouze 51 %. Proto se někdy pro platnost usnesení vyžaduje nadpoloviční většina všech oprávněných.
 
== Volby a referendum ==
V některých vyspělejších státech, které kvóra ještě nezrušily, je předepsaná účast buď jenom formálním pozůstatkem (např. [[Lucembursko]]), nebo stále ještě stojí v cestě účinnému rozhodování (např. [[Itálie]]).
Pro platnost voleb se kvórum - to jest minimální volební účast - obvykle nestanoví. V [[Česko|České republice]] se pro platnost [[místní referendum|místního referenda]] vyžaduje účast alespoň poloviny oprávněných voličů. V některých zemích se nadpoloviční účast vyžaduje například při přímé volbě presidenta. V některých státech, které kvóra předepisují, je předepsaná účast buď spíše formálním pozůstatkem (např. [[Lucembursko]]), může však někdy stát v cestě účinnému rozhodování (např. [[Itálie]]).
 
== „Quorum busting“ ==
KvóraKvórum mohoulze být zneužitavyužít k zamezení hlasování – tzv. ''[[:en:quorum busting|quorum busting]]'' – prostě tím, že se protivníciodpůrci návrhu schůze nebo hlasování neúčastní (obvyklá taktika např. v [[Spojené státy americké|USA]], tzv. ''[[:en:quorum busting|quorum busting]]'', nebo v Itálii).
 
Pokud se jedná o neúčast voličů, je dalším vývojem demokracie zrušení kvóra.{{Chybí zdroj}} Pokud se jedná o neúčast ve volených nebo profesionálních orgánech, ukazuje to na to, že zde není jejich zodpovědnost řádně prosazována ([[dohoda|dohodou]], [[pravidlo|pravidly]], [[zákon (právo)|zákony]]).
 
== Totalita ==
V [[Totalitarismus|totalitních]] systémem majíbyla předepsanáúčast kvóravoličů ve „volbách“ (de facto povinná, volebnítakže účastse občanů)dosahovaly aneobvykle „hlasováních“vysoké (povinnávolební přítomnostúčasti reprezentantů)i jedinýneobvykle významjednoznačné výsledky, vyjádřeníkteré však byly jen [[poslušnostdemonstrace (ukázka)|demonstrací]]i aposlušnosti [[příslušnostrežim]]iu. JednáTaké sevysoká oúčast částposlanců veřejnýchna schůzích a často „jednomyslná“ usnesení vyjadřovala spíš [[demonstrace (ukázka)|demonstracíposlušnost]] poslušnostia [[režimloajalita|loajalitu]]u.
 
Tak např. v zemích sovětského bloku, za dob [[komunismus|komunismu]] byla volební účast povinná a pokudčasto výsledkydosahovala nedopadly podle představ režimu, tak byly [[manipulace|manipulovány]] – obvyklé „výsledky“ „99,99 %“. Takto „volené“, a za chod veřejného života (formálně) zodpovědné, orgány hlasovaly otevřeně. Ti, kteří (by) nehlasovali jak očekáváno (by) byli postiženi [[Trest|sankcemi]]. Podobně se chovaly [[fašismus|fašistické]] i [[nacismus|nacistické]] režimy, pokud vůbec parlamentní hlasování zachovaly.
 
Podobně se chovaly [[fašismus|fašistické]], [[nacismus|nacistické]] režimy.
 
== Příklady ==
* [[absolutní většina]] (to jest více než 50%) – obvyklá v jednoduchých rozhodováních a/nebo v rozhodováních [[kompetence|kompetentních]] orgánů, jako i ve vyspělých demokraciích (občané mají rozsáhlá [[politická práva]], která jim umožňují kompetentně, [[spokojenost|spokojeně]] a [[zodpovědnost|zodpovědně]] se účastnit politiky a jejích změn)
* [[kvalifikovaná většina]] – jiný poměř než absolutní většina (například 2/3, 10%, 3 přítomní v ''[[:en:House of Lords|House of Lords]]''…)
 
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Quorum. Sv. 20, str. 1087
* K. Žaloudek, ''Encyklopedie politiky''. Praha: Libri 2004. Heslo „kvorum“, str. 227
=== Související články ===
* [[Hlasování]]
* [[Uzavírací klauzule]] (tzv. volební kvórum)
* [[Hlasování]]
* [[Volby]]
 
=== Externí odkazy ===
* ''[http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metody_pro_prepocet_hlasu_na_mandaty Metody pro přepočet hlasů na mandáty používané v ČR ve volbách od roku 1990]'', [[Český statistický úřad|ČSÚ]]
* [http://www.psp.cz/docs/status.html kvórum – hlasování v PSP ČR], [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] – Většina potřebná pro přijetí návrhu Poslaneckou sněmovnou
 
<!--Kategorie-->
<!--Interwiki-->
 
[[Kategorie:Hlasování]]
[[Kategorie:Parlamentní procedury]]
[[Kategorie:Procesní právo]]
[[Kategorie:Volby]]
[[Kategorie:Parlamentní procedury]]
 
[[da:Quorum]]