Souhvězdí Střelce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot změnil: la:Sagittarius (constellatio); kosmetické úpravy |
Naprosto zcestný požadavek na zdroj, údaje jasně plynou z odkazovaných stránek. |
||
Řádek 20:
'''Střelec''' ({{Vjazyce|la|}}: ''Sagittarii'') je název [[souhvězdí]] na jižní obloze. Leží mezi souhvězdími [[Orel (souhvězdí)|Orla]], [[Štít (souhvězdí)|Štítu]], [[Had (souhvězdí)|Hada]], [[Hadonoš (souhvězdí)|Hadonoše]], [[Štír (souhvězdí)|Štíra]], [[Jižní koruna (souhvězdí)|Jižní koruny]], [[Dalekohled (souhvězdí)|Dalekohledu]], [[Indián (souhvězdí)|Indiána]], [[Mikroskop (souhvězdí)|Mikroskopu]] a [[Kozoroh (souhvězdí)|Kozoroha]]. Nejjasnější hvězdy Střelce tvoří snadno rozpoznatelný [[Asterismus (astronomie)|asterismus]] [[Čajová konvice (asterismus)|Čajová konvice]]. Střelec je [[zvěrokruh|zvířetníkové]] [[souhvězdí]] – prochází jím část [[ekliptika|ekliptiky]]. [[Slunce]] prochází Střelcem od 18. prosince do 18. ledna. Tři dny poté, co do něj Slunce vstoupí, dosáhne své nejnižší [[deklinace]] a tím pádem i své nejnižší výšky na obloze vůbec. Tento bod se souřadnicemi [[rektascenze]] 18h a deklinace -23,5° se nazývá [[zimní slunovratový bod]]. Tehdy nastává [[zimní slunovrat]], tedy začátek astronomické zimy. Slunce ten den v poledne kulminuje nad rovnoběžkou 23° 30´ jižní zeměpisné šířky.
Tato rovnoběžka se nazývá [[Obratník Kozoroha]], neboť před 1000 lety se tento bod nacházel v souhvězdí Kozoroha. Spolu se Štírem je Střelec jediným zvířetníkovým souhvězdím, které se v našich zeměpisných šířkách nikdy nedostane celé nad obzor. Souhvězdí Střelce však lze označit za nejzajímavější ze všech souhvězdí. Ačkoliv neobsahuje nijak zvlášť jasné hvězdy, na jeho ploše se nachází mnoho objektů vzdáleného vesmíru (jen [[Seznam objektů v Messierově katalogu|Messierových objektů]] je zde 15).
Střelec patří mezi větší souhvězdí [[zvěrokruh]]u.{{chybí zdroj}} V celkovém pořadí mezi všemi souhvězdími mu patří patnácté místo. Díky své poloze se v [[Česká republika|České republice]] nachází velmi nízko nad [[horizont]]em, což znamená nejen že jeho jižní část nejde vidět, ale také že jeho nijak zvlášť výjimečně jasné hvězdy jdou vidět hůře, neboť se pouotují přes hustou vrstvu [[atmosféra|pozemské atmosféry]]. Díky své poloze nízko nad horizontem mohou být hvězdy zakryty světelným znečištěním nebo vysokými kopci. Ačkoliv je většina objektů [[Messierův katalog|Messierova katalogu]] v tomto souhvězdí viditelná pouhým okem,
== Původ jména ==
Řádek 42:
[[Messier 22]], je s jasností 5,2 mag, jednou z nejjasnějších kulových hvězdokup.
Velký počet kulových hvězdokup v souhvězdí lze přičítat tomu, že kulové hvězdokupy se seskupují kolem galaktického jádra.{{chybí zdroj}} Pozoruhodná je [[planetární mlhovina]] [[NGC 6537]] (11,6 mag), známá jako ''Červený pavouk''.
|