Souhvězdí Střelce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: la:Sagittarius (constellatio); kosmetické úpravy
Naprosto zcestný požadavek na zdroj, údaje jasně plynou z odkazovaných stránek.
Řádek 20:
'''Střelec''' ({{Vjazyce|la|}}: ''Sagittarii'') je název [[souhvězdí]] na jižní obloze. Leží mezi souhvězdími [[Orel (souhvězdí)|Orla]], [[Štít (souhvězdí)|Štítu]], [[Had (souhvězdí)|Hada]], [[Hadonoš (souhvězdí)|Hadonoše]], [[Štír (souhvězdí)|Štíra]], [[Jižní koruna (souhvězdí)|Jižní koruny]], [[Dalekohled (souhvězdí)|Dalekohledu]], [[Indián (souhvězdí)|Indiána]], [[Mikroskop (souhvězdí)|Mikroskopu]] a [[Kozoroh (souhvězdí)|Kozoroha]]. Nejjasnější hvězdy Střelce tvoří snadno rozpoznatelný [[Asterismus (astronomie)|asterismus]] [[Čajová konvice (asterismus)|Čajová konvice]]. Střelec je [[zvěrokruh|zvířetníkové]] [[souhvězdí]] – prochází jím část [[ekliptika|ekliptiky]]. [[Slunce]] prochází Střelcem od 18. prosince do 18. ledna. Tři dny poté, co do něj Slunce vstoupí, dosáhne své nejnižší [[deklinace]] a tím pádem i své nejnižší výšky na obloze vůbec. Tento bod se souřadnicemi [[rektascenze]] 18h a deklinace -23,5° se nazývá [[zimní slunovratový bod]]. Tehdy nastává [[zimní slunovrat]], tedy začátek astronomické zimy. Slunce ten den v poledne kulminuje nad rovnoběžkou 23° 30´ jižní zeměpisné šířky.
 
Tato rovnoběžka se nazývá [[Obratník Kozoroha]], neboť před 1000 lety se tento bod nacházel v souhvězdí Kozoroha. Spolu se Štírem je Střelec jediným zvířetníkovým souhvězdím, které se v našich zeměpisných šířkách nikdy nedostane celé nad obzor. Souhvězdí Střelce však lze označit za nejzajímavější ze všech souhvězdí. Ačkoliv neobsahuje nijak zvlášť jasné hvězdy, na jeho ploše se nachází mnoho objektů vzdáleného vesmíru (jen [[Seznam objektů v Messierově katalogu|Messierových objektů]] je zde 15).{{chybí zdroj}} Pokud se díváme do souhvězdí Střelce, díváme se zároveň do středu [[Galaxie Mléčná dráha|Galaxie]], který je vzdálen 30 000 [[světelný rok|ly]].{{chybí zdroj}}
 
Střelec patří mezi větší souhvězdí [[zvěrokruh]]u.{{chybí zdroj}} V celkovém pořadí mezi všemi souhvězdími mu patří patnácté místo. Díky své poloze se v [[Česká republika|České republice]] nachází velmi nízko nad [[horizont]]em, což znamená nejen že jeho jižní část nejde vidět, ale také že jeho nijak zvlášť výjimečně jasné hvězdy jdou vidět hůře, neboť se pouotují přes hustou vrstvu [[atmosféra|pozemské atmosféry]]. Díky své poloze nízko nad horizontem mohou být hvězdy zakryty světelným znečištěním nebo vysokými kopci. Ačkoliv je většina objektů [[Messierův katalog|Messierova katalogu]] v tomto souhvězdí viditelná pouhým okem,{{chybí zdroj}} v Česku by to bylo možné pouze za výjimečných pozorovacích podmínek (pozorování by neměl rušit [[Měsíc (Země)|Měsíc]], [[světelné znečištění]] atd.). Doba jeho pozorovatelnosti je poměrně krátká. Severní části souhvězdí se nad obzor dostávají koncem [[únor]]a za ranního rozbřesku. Čajová konvice je viditelná až počátkem [[duben|dubna]]. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v [[červenec|červenci]] a [[srpen|srpnu]], kdy o půlnoci souhvězdí kulminuje nad obzorem.{{chybí zdroj}} V [[září]] a [[říjen|říjnu]] již souhvězdí pomalu sestupuje a v [[listopad]]u kolem šesté hodiny večer již mizí pod obzorem.{{chybí zdroj}}
== Původ jména ==
Řádek 42:
 
 
[[Messier 22]], je s jasností 5,2 mag, jednou z nejjasnějších kulových hvězdokup.{{chybí zdroj}} Jasná je také [[otevřená hvězdokupa]] [[Messier 23]], která má jasnost 5,5 mag. [[Hvězdné mračno ve Střelci]] (Messier 24) jsou dvě náhodně seskupené otevřené hvězdokupy [[IC 4715]] a [[NGC 6603]]. Mračno má jasnost 4,6 mag. [[Messier 25]] je otevřená hvězdokupa o jasnosti 4,6 mag. O něco slabší je kulová hvězdokupa [[Messier 28]] (6,9 mag). [[Messier 54]] (8,37 mag) je kulová hvězdokupa, která obíhá okolo trpasličí [[eliptická galaxie|eliptické galaxie]] [[SagDEG]]. Kulová hvězdokupa Messier 55 (6,3 mag), je ze střední Evropy, kvůli své poloze jen těžko pozorovatelná. Kulové hvězdokupy [[Messier 69]] (8,3 mag), [[Messier 70]] (7,8 mag) a [[Messier 75]] (8,6 mag) jdou ještě vidět menšími dalekohledy.
 
Velký počet kulových hvězdokup v souhvězdí lze přičítat tomu, že kulové hvězdokupy se seskupují kolem galaktického jádra.{{chybí zdroj}} Pozoruhodná je [[planetární mlhovina]] [[NGC 6537]] (11,6 mag), známá jako ''Červený pavouk''.