Blok (programování): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m (v1.03) Nadpisy začínající jedním „=“ (Detekce nástrojem WP:WCW)
mBez shrnutí editace
Řádek 2:
'''Bloková struktura''' je označení pro zdrojový kód programu, který je rozčleněn do samostatných bloků (úseků).
 
V počítačovém programování je blok nějak ohraničená souvislá část kódu. Typickým příkladem jsou procedur a [[Funkce (programování)|funkcí]], [[cykly]] jako [[Cyklus while-do|While]], repeat[[Cyklus while-do|Repeat]], [[Cyklus for|for]] a podmínky. Programovací jazyk, který umožňuje vytváření bloků, včetně bloků vnořených do jiných bloků, se nazývá strukturovaný [[programovací jazyk]].
 
Myšlenka blokové struktury se poprvé objevila v roce [[1950]], a byla formalizována ve zprávách [[Algol 58]] a [[Algol 60]] . [[Algol 58]] zavedl pojem "složený příkaz". Upravená zpráva Angol 60 popisuje syntaxi a sémantiku. Algol 60]] zavedl pojem blok, skládající se zze "sekvence prohlášení ,které následuje posloupnost příkazů uzavřené mezi začátkem a koncem, v níž " každé prohlášení, které je zobrazené v bloku v této cestě je platné pouze pro tento blok."
 
[[Funkce (programování)|Funkce]] blokového programování umožňuje bloku programu se chovat jako kdyby byl jeden příkaz, a zúžit rozsah lexikální [[Proměnná|proměnné]], procedury a [[Funkce (programování)|funkce]] deklarované v bloku tak, že nejsou v rozporu s [[Proměnná|proměnnými]], které mají stejný název použitý jinde v programu pro různé účely.
Řádek 14:
== Bloková struktura programu ==
 
Bloková struktura programu se využívá hojně v moderních technikách programování jež využívají tzv. strukturované jazyky. Tyto jazyky nám umožňují efektivní kontrolu použití objektů. Bloková struktura programu rozlišuje [[globální]] a [[lokální]] [[objekty]], kdy přístup do lokálních objektů je omezený. Pokud má lokální objekt stejné jméno jako objekt [[globální]] tak objekt globální]] neovlivní.
 
Dalo by se říci že základním prvkem programu je blok. Každý blok se skládá z hlavičky, deklarační a příkazové části.