Wikipedie

Kostel svatého Vojtěcha (Přerov nad Labem): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
první fáze doplnění
doplnění
Řádek 37:
 
== Dějiny kostela ==
Kostel sv. Vojtěcha je v jádru raně barokní kostel z let 1681–1682, ze kterého je zachován [[presbytář]] a přilehlá [[sakristie]]. Základní kámen byl položen 4. července 1681 na den [[svatý Prokop|sv. Prokopa]], o rok později byl raně [[baroko|barokní]] kostel vysvěcen. V roce 1858 musel být kvůli sešlosti uzavřen a bohoslužby se konaly v nedalekých [[Semice|Semicích]]. V roce [[1865]] došlo k rozsáhlé přestavbě, běhempři které byladostala stavba stávající podobu s novorománskými prvky. Zcela nově byla postavená [[loď (architektura)|loď]] a [[věž]]. ZObnovený kostel byl otevřen 29. původníříjna stavby1866. seOpravy dove dnešní20. dobystoletí zachovaldokumentuji polokruhovýdatované [[kněžiště|presbytářvitráž]].e Obnovenýz kostellet byl otevřen 29[[1944]]–[[1945]]. října 1866. ▼
 
V [[chrám]]u jsou boční [[oltář]]e [[Svatý Václav|sv. Václava]] a [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] z konce [[17. století]] a hlavní [[oltář]] [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] z [[18. století]] s obrazem světce od [[Josef Syrový|Josefa Syrového]]. Stejný obraz se objevuje i na [[Kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou|Kapličce sv. Vojtěcha nad studánkou]], která stojí v polích na jih od obce.▼
▲Základní kámen byl položen 4. července 1681 na den [[svatý Prokop|sv. Prokopa]], o rok později byl raně [[baroko|barokní]] kostel vysvěcen. V roce 1858 musel být kvůli sešlosti uzavřen a bohoslužby se konaly v nedalekých [[Semice|Semicích]]. V roce [[1865]] došlo k rozsáhlé přestavbě, během které byla nově postavená [[loď (architektura)|loď]] a [[věž]]. Z původní stavby se do dnešní doby zachoval polokruhový [[kněžiště|presbytář]]. Obnovený kostel byl otevřen 29. října 1866.
 
==Architektonický vývoj a hodnota==
▲V [[chrám]]u jsou boční [[oltář]]e [[Svatý Václav|sv. Václava]] a [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] z konce [[17. století]] a hlavní [[oltář]] [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] z [[18. století]] s obrazem světce od [[Josef Syrový|Josefa Syrového]].
[[File:PnL interier kostela.JPG|thumb|Interiér kostela]] ▼
Areál kostela sv. Vojtěcha s dochovaným souborem barokního mobiliáře se nachází v historickém jádru obce, na pohledově exponovaném místě naproti areálu zámku a PolabskémuPolabského národopisnémunárodopisného muzeumuzea se skanzenem lidové architektury.▼
 
*'''Současný kostel''' je jednolodní stavba s půlkruhovitě uzavřeným presbytářem, obdélnou lodí se vstupní částí za štítovou stěnou zúženou. Nad západním průčelím se zvedá hranolová věž. Na severní straně presbytáře je umístěna sakristie. Loď je členěna soklem a profilovanou podstřešní římsou na bocích, v západním průčelí římsa opisuje [[štít]]. Boční stěny členěny [[lizéna|lizénovými]] rámci, uprostřed je sdružené okno, po stranách okna jednoduchá. V západním průčelí vystupuje [[rizalit]] podvěží, nároží vysazena, nad nimi vystupují hranolové nástavce s obloukovými vpadlinami a křížovými stříškami. Hlavní dveře s obloukovým nadsvětlíkem. Předsunutý portál se zalamovanou římsou sklenut valeně; na vrcholku kříž. Nad vstupem okno do prostoru za [[varhany|varhanami]], po stranách po okně v úrovni oken na bocích lodi. Střecha [[sedlová střecha|sedlová]], nad zúženou částí pultové stříšky stejného sklonu, ale nižší. Jako střešní krytina jsou použity [[bobrovka|bobrovky]]. Věž s profilovanou římsou vespod, členěna nárožními lizénami a obloučkovým [[vlys]]em. Okna [[zvonice]] prkenná se svislým výřezem v každém křídle. Nad okny [[ciferník]]y hodin. Střecha věže plechová, spodní část přechází z čtverce v dvanáctiboký [[jehlan]] s makovicí a křížem. Presbytář členěn odsazenou [[fabion]]ovou korunní římsou. Na jihu při lodi lizénové pole s pravoúhlými dveřmi a nízkým oknem obloukovým. Sakristie s odsazenou korunní římsou šikmou. Na východě obdélné okno. Střechy presbytáře a sakristie valbové, kryté bobrovkami; na sakristii část plechová. Nad presbytářem se zvedá čtyřboká sanktusová vížka pobitá plechem, s jehlancovou střechou přecházející z čtverce do osmiúhelníka. Na vrcholku makovice a dvojitý kříž. Loď plochostropá, pod stropem jednoduchá římsa. Zadní část oddělena stěnou prolomenou trojicemi [[oblouk]]ů v přízemí i v úrovni [[kruchta|kruchty]], v podvěží valené oblouky, stropy klenuté segmentovými klenbami. Vysunutá kruchta s dřevěnou [[balustráda|balustrádou]], střed s prospektem varhan předsazen. Na kruchtu a do věže se vystupuje po zatočeném dřevěném schodišti po severní straně. Triumfální oblouk valený, v základu oblouku římsová hlavice, při zemi profilovaný [[sokl|soklík]]. Presbytář sklenut [[koncha|konchou]] s římsou vespod a při triumfálním oblouku propojenými výsečemi, oddělenými hřebínkem. Za oltářem velký segmentový výklenek. Na jihu při vstupu za oltář půlkruhový výklenek a jižně od oltáře segmentový výklenek s dřevěnými dvoukřídlými dvířky. Do sakristie se vstupuje raně barokním [[portál|portálkem]] s pravoúhlými uchy spojenými kapkami. Dveře původní, s lícem do lodi skládaným krokvovitě. Na protější straně (jižní) dveře novodobé s přeneseným barokním kováním z dveří původních. Záklenek dveří a okna nad nimi segmentová. Sakristie sklenuta segmentovou klenbou, záklenky oken a dveří segmentové. V presbytáři podlaha z cementových dlaždic; v lodi [[teraco]]. Vitráže v lodi s postavami svatých: [[sv. Ludmila]], [[sv. Kateřina]], [[sv. Prokop]], [[sv. Vojtěch]], [[sv. Anna]], [[sv. Antonín Paduánský]] a [[sv. Václav]]. V sakristii vitráž s [[Palladium země české|Palladiem země české]]. Na půdě lodi podlaha z překládaných širokých prken. Krov s ležatou stolicí. Krov nad presbytářem vzpírán šikmými trámky.
Věžní zvon má 55,5 cm v průměru a 44,5 cm vysoký. Nahoře je mezi barokními ornamenty nápis ''Anno 1667 GROSS MICH NICOLAVS LÖW IM PRAG'', na plášti je nápis ''TENTO ZWON GEST NAKLADEM DVCHODV G. M. C. DO KAPLE ZAMKV PRZEROWSKEHO ZALOZIENI NEGSWIETEGSSI A NEROZDILNE TROGICE SWATE SPVSOBEN ZA SPRAWI W. M. R. TOHO CZASV SPRAWCE''. Zvon byl odlitý Mikulášem Löwem původně pro zámeckou kapli, později byl darovaný do kostela. Druhý zvon z roku 1688 pukl v roce 1867 a byl přelit až v roce 1900 Antonínem Diepoldem, třetí zvon z roku 1789 pukl v roce 1899 při vyzvánění požárního poplachu a byl přelit v roce 1903.▼
 
*'''Boční oltář sv. Václava''' je umístěn v lodi, při stěně severního ramene triumfálního oblouku. Jeho protějškem je obdobně řešený boční oltář Korunování Panny Marie při jižním rameni triumfálního oblouku. Raně barokní oltář s [[retábl|retáblem]] edikulového typu z 80. let 17. století, doplněný o mladší oltářní plátno pravděpodobně v 2. polovině 19. století. Novodobá polychromie a zlacení. [[Oltářní mensa|Menza]] zděná, omítaná; oltářní retabulum dřevěné, řezané, polychromované a zlacené; obraz sv. Václava: olejomalba na plátně; rám dřevěný, profilovaný a stříbřený; výřez rámu 91,5 cm x 64,5 cm, rám 106,5×79,5 cm; obraz sv. Antonína Paduánského: olejomalba na plátně (?)‚ výřez rámu 42×45 cm; oltářní sloupky: výška 90 / 91 cm; boltcové řezané ornamenty: výška (levá strana) 51,5 cm / 27 cm + (pravá strana) 51,5 cm / 28 cm; akantové řezby: výška 21,5 / 22 cm. Oltář se sestává ze dvou základních částí – prosté zděné hranolové menzy a dřevěného retáblu edikulového typu s oltářním obrazovým nástavcem. Osově vyvážená architektura oltáře je tvořena vysokým, několikrát odstupněným soklem, členěným profilovanými zalamovanými římsami, které vynášejí edikulovou část s hlavní obrazovou složkou oltáře. Před zadní stěnu je představená dvojice sloupků (s kanelurovanými a vrapovanými [[dřík]]y a stylizovanými akantovými hlavicemi) nesoucí překlad s rozeklaným segmetovým štítem. Sloupky vymezují prostor pro oltářní plátno s obrazem sv. Václava, které je zasazeno do pravoúhlého rámu s okosenými horními rohy. Středová část oltáře je rozšířena o řezané okřídlí s boltcovým ornamentem a drobnými konzolkami. Oltářní nástavec (s půlkruhově vyklenutou římsou s řezbářským dekorem s [[feston]]y, volutami a okřídlenou andílčí hlavičkou ve vrcholu) nese obraz sv. Antonína Paduánského ve tvarově bohatém rámu.
==Architektonická hodnota==
 
▲Areál kostela sv. Vojtěcha s dochovaným souborem barokního mobiliáře se nachází v historickém jádru obce, na pohledově exponovaném místě naproti areálu zámku a Polabskému národopisnému muzeu se skanzenem lidové architektury.
*'''Boční oltář Korunování Panny Marie''' je umístěn v lodi, při stěně jižního ramene [[trimfální oblouk|triumfálního oblouku]]. Jeho protějškem je obdobně řešený boční oltář sv. Václava při severním rameni triumfálního oblouku. Raně barokní oltář s retáblem edikulového typu z 80. let 17. století, doplněný o mladší oltářní plátno pravděpodobně v 2. polovině 19. století. Novodobá polychromie a zlacení. Menza zděná, omítaná; oltářní retabulum dřevěné, řezané, polychromované a zlacené; obraz Korunování Panny Marie: olejomalba na plátně; rám dřevěný, profilovaný, zlacený; výřez rámu 131×182 cm, rám 93,5×141 cm; oltářní sloupky: výška 122,5 / 123 cm; akantové řezby: výška (levá strana) 26 cm / 15,5 cm + (pravá strana) 26,5 cm / 15 cm. Oltář se sestává ze dvou základních částí – prosté zděné hranolové menzy a dřevěného retáblu edikulového typu s oltářním nástavcem. Osově vyvážená architektura je tvořena odstupněným soklem se zalamovanými římsami, které vynášejí edikulovou část s hlavní obrazovou složkou oltáře. Před zadní stěnu je představená dvojice sloupků (s kanelurovanými a vrapovanými dříky a stylizovanými akantovými hlavicemi) nesoucí překlad s rozeklaným trojúhelníkovým štítem, do kterého je vložen nástavec s mariánským monogramem. Sloupky vymezují prostor pro oltářní plátno s obrazem Korunováním Panny Marie, které je zasazeno do pravoúhlého rámu s okosenými horními rohy. Středová část oltáře je rozšířena o nenápadné řezané okřídlí s akantovým ornamentem.
[[File:SvVojtech Prerovnl.JPG|thumb|Kostel sv. Vojtěcha při mši]] ▼
 
*'''Kazatelna''' je umístěna v presbytáři, na severní straně triumfálního oblouku. Raně barokní řezbářská práce z 80. let 17. století, novodobá polychromie imitující [[mramor]] a zlacení. Dřevo, polychromie imitující mramor, [[lazura|lazurní]] polychromie, zlacené detaily; výška řečniště 193 cm, výška sloupků 75,5 cm, ornamenty 55×15,5 cm. Jedná se o ustálený typ kazatelny sestávající se z polygonálního řečniště ve tvaru šestibokého hranolu s tektonickou podporou v podobě balustrového sloupku a akustické stříšky kopírující půdorys řečniště. Kazatelna je přístupná ze strany presbytáře po krátkém dřevěném schodišti s plným parapetem. Charakteristickým prvkem řečniště jsou představené štíhlé sloupky (se stylizovanými akantovými hlavicemi) a zalamující se římsy. Sloupky mezi sebou vymezují obdélná zrcadla s řezaným ornamentálním dekorem. Stříšku kazatelny tradičně doplňuje řezba holubice Ducha svatého. Vrchol stříšky zdobí čtyři, do vrcholu se zbíhající zavíjené pásky ve tvaru velkolistého akantu nesoucí [[Desky zákona]].
 
*'''Chórová přepážka''' je raně barokní řezbářská práce, pravděpodobně také z 80. let 17. století. Dřevo, mladší polychromie imitující mramor; výška 73 cm, výška jednotlivých kuželek 65 cm. Jednoduchá dřevěná balustrová přepážka je osazena v rovině triumfálního oblouku. Chybí střední část přepážky – dvoukřídlá dvířka.
 
▲*'''Věžní zvon''' má 55,5 cm v průměru a 44,5 cm vysoký. Nahoře je mezi barokními ornamenty nápis ''Anno 1667 GROSS MICH NICOLAVS LÖW IM PRAG'', na plášti je nápis ''TENTO ZWON GEST NAKLADEM DVCHODV G. M. C. DO KAPLE ZAMKV PRZEROWSKEHO ZALOZIENI NEGSWIETEGSSI A NEROZDILNE TROGICE SWATE SPVSOBEN ZA SPRAWI W. M. R. TOHO CZASV SPRAWCE''. Zvon byl odlitý [[Mikuláš Löw|Mikulášem Löwem]] původně pro zámeckou kapli, později byl darovaný do kostela. Druhý zvon z roku 1688 pukl v roce 1867 a byl přelit až v roce 1900 Antonínem Diepoldem, třetí zvon z roku 1789 pukl v roce 1899 při vyzvánění požárního poplachu a byl přelit v roce 1903.
 
==Památková ochrana==▼
"Soubor věcí kostela sv. Vojtěcha" je od 14. 3. [[2011]] státem chráněnou kulturní památkou. Zahrnuje kostel sv. Vojtěcha, na st. parc. č. 29; ohradní zeď s pilířovou[[pilíř]]ovou bránou, na p. parc. č. 55; boční [[oltář]] [[Sv. Václav|sv. Václava]]; boční oltář Korunování [[Panna Marie|Panny Marie]]; [[kazatelna|kazatelnu]]; 6) chórovou[[chór]]ovou přepážku; 14 zastavení [[Křížová cesta|Křížové cesty]] (obrazyuloženy mimo obec v depozitáři); zvon „sanktusník“ a [[hřbitov]] na pozemcích st. parc. č. 29 a p. parc. č. 55. V oddůvodnění seministerstvo kultury uvádí: "Jedná se o novorománský kostel sv. Vojtěch ze 2. poloviny 19. století s barokním jádrem ze 17. století. Část mobiliáře kostela (oba boční oltáře, kazatelna a chórová[[chór]]ová přepážka) pocházejí z původního raně barokního vybavení a ostatní (zvon a obrazy Křížové cesty) byly doplněny v [[19. století. Historický mobiliář je cennou ukázkou umělecko-řemeslné produkce své doby]]. Kostel sv. Vojtěcha představuje velmi kvalitní příklad sakrální architektury ve vesnickém prostředí. V neposlední řadě má kostel i nepopiratelný urbanistický význam, protože je situován na exponovaném místě v historickém jádru obce naproti zámku a Polabskému národopisnému muzeu se skanzenem lidové architektury."▼
 
Z historického mobiliáře, který byl již v roce [[1974]] zapsán do státního seznamu, se zachoval barokní hlavní oltář sv. Vojtěcha z 1. poloviny 18. století, křtitelnice datovaná rokem 1788, svícny datované rokem 1663 a zvon z roku 1667, který byl dle nápisu původně určen pro kapli přerovského zámku. Dnes z neznámých důvodů nebyl do státního seznamu zapsán zachovaný soubor raně barokního mobiliáře, který tvoří dva protějškové boční oltáře sv. Václava a Korunování Panny Marie, kazatelna a chórová přepážka. Oba oltáře představují velmi zajímavé uměleckohistorické práce variující dva typy raně barokních edikulových retáblů. Řadí se tak spolu s kazatelnou v regionu k ojediněle zachovanému souboru památek z 2. poloviny 17. století.
 
== Dějiny farnosti ==
Řádek 51 ⟶ 67:
 
V roce [[1982]], při oslavě 300. výročí jeho [[vysvěcení]], se konala [[pouť|poutní slavnost]] za účasti [[kardinál]]a [[František Tomášek|Františka Tomáška]]. V roce [[2010]] tu sloužili slavnostní mši u příležitosti vysvěcení [[Kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou|kapličky sv. Vojtěcha nad studánkou]] pražský biskup [[Václav Malý]] a [[generální vikář]] [[Michael Slavík]].
 
▲==Památková ochrana==
▲"Soubor věcí kostela sv. Vojtěcha" je od 14. 3. 2011 státem chráněnou kulturní památkou. Zahrnuje kostel sv. Vojtěcha, na st. parc. č. 29; ohradní zeď s pilířovou bránou, na p. parc. č. 55; boční oltář sv. Václava; boční oltář Korunování Panny Marie; kazatelnu; 6) chórovou přepážku; 14 zastavení Křížové cesty (obrazy); zvon „sanktusník“ a hřbitov na pozemcích st. parc. č. 29 a p. parc. č. 55. V oddůvodnění se uvádí: "Jedná se o novorománský kostel sv. Vojtěch ze 2. poloviny 19. století s barokním jádrem ze 17. století. Část mobiliáře kostela (oba boční oltáře, kazatelna a chórová přepážka) pocházejí z původního raně barokního vybavení a ostatní (zvon a obrazy Křížové cesty) byly doplněny v 19. století. Historický mobiliář je cennou ukázkou umělecko-řemeslné produkce své doby. Kostel sv. Vojtěcha představuje velmi kvalitní příklad sakrální architektury ve vesnickém prostředí. V neposlední řadě má kostel i nepopiratelný urbanistický význam, protože je situován na exponovaném místě v historickém jádru obce naproti zámku a Polabskému národopisnému muzeu se skanzenem lidové architektury."
 
== Související články ==
Řádek 60 ⟶ 73:
==Literatura==
*PODLAHA, Antonín: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu českobrodském, XXIV. Praha 1907, s. 119
*PODLAHA, Antonín: Posvátná místa království Českého: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém; Díl 1. Vikariáty: Českobrodský, Černokostelecký, Mnichovický a Prosecký, Praha 1908, s. 35-3835–38
*Umělecké památky Čech III. Praha 1980, s. 173
*KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Díl 5. Par-Pra, Praha 2002, 5. 165-169165–169
*Rozhodnutí Ministerstva kultury ČR o prohlášení souboru věcí kostela sv. Vojtěcha, na st. parc. č. 29 a p. parc. č. 55, k.ú. Přerov nad Labem, obec Přerov nad Labem, okres Nymburk, Středočeský kraj, za kulturní památku ze dne dne 14. 3. 2011.
 
== Externí odkazy ==
▲[[File:SvVojtech Prerovnl.JPG|thumb|Kostel sv. Vojtěcha při mši]]
 
* [http://www.prerovnl.cz/kronika/kronika.pdf Kronika Přerova nad Labem, strana 70–72] (formát [[Portable Document Format|PDF]])
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=3634 Kostel sv. Vojtěcha na www.hrady.cz.]
Řádek 77 ⟶ 89:
File:Prerovskykostel2.JPG|Kostel sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem
File:Prerovskykostel1.JPG|Kostel sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem ze strany hřbitova
▲File:PnL interier kostela.JPG|Interiér kostela
File:VaclavMaly2.JPG|Biskup [[Václav Malý]] během mše v roce 2010
File:PnL hodinovy strojek.JPG|Hodinový strojek ve věži kostela
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Vojtěcha_(Přerov_nad_Labem)“