Verze z 19. 3. 2011, 17:05 editovat Egg (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 022 editací m moje chybka ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 4. 2011, 08:46 editovat zrušit editaci JOtt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 742 editací m →‎Využití: překlep Přejít na další porovnání →
Řádek 5: [[Soubor:Space Shuttle Main Engine (SSME) Test Firing - GPN-2000-000055.jpg\|thumb\|left\|Motor [[Space Shuttle Main Engine\|SSME]] spalující kapalný vodík a kyslík ]] Kryogenika nachází využití v mnoha oborech. V oblasti výzkumu supravodivosti jsou zapotřebí velmi nízké teploty a těch dosahováno pomocí zkapalněných plynů, jako helia nebo dusíku. Například [[Large Hadron Collider]] v [[CERN]]u používá k chlazení kapalné helium. Kapalné helium nachází uplatnění i v kosmonautice, kromě použití jako technický plyn pro udržení tlaku v nádržích raketových stupňů, se používá i k chlazení. Sondy a družice vystavené přímému [[Slunce\|slunečnímu]] záření bývají vybaveny heliovým chladícím systémem. Tento systém neplní pouze funkci ochrany před sluncem, ale je také využíván pro chlazení přístrojů snímajících infračervené spektrum. Příkladem je [[Herschelova vesmírná observatoř]]. Další kosmickou aplikací jsou kryogenní pohonné látky. Mezi ně se řadí kapalný ~~vodíky~~vodík a kyslík. Tuto kombinaci používá [[raketoplán]] [[Space Shuttle]] nebo raketa [[Delta IV]]. Ve strojírenství se využívá kryogenní tepelné zpracování pro úpravu struktury oceli. Při této proceduře se zlepšuje struktura [[martenzit]]u a dochází k rozpadu zbytkového [[austenit]]u. == Dosahování nízkých teplot ==

Kryogenika: Porovnání verzí