Verze z 1. 8. 2010, 08:26 editovat SieBot (diskuse \| příspěvky) 128 374 editací m robot přidal: hr:Supratekućina ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 4. 2011, 22:35 editovat zrušit editaci Draceane (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Byrokraté, Patroláři, Revertéři, Správci 49 230 editací m typo, formát, odkazy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~image~~Soubor:helium-II-creep.svg\|thumb\|right\|thumb\| [[Hélium]] II se ~~"vyplazí"~~„vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu -– po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. [[Rollinova vrstva]] též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo.]] [[~~image~~Soubor:Fázový_diagram.GIF\|thumb\|~~right\|thumb\|~~ Fázový diagram helia.]] '''Supratekutá látka''' nebo též '''supratekutina''' (z [[latina\|lat.]] ''supra'' = nad) je kapalina s nulovou [[viskozita\|viskozitou]]. Tato vlastnost se nazývá '''supratekutost'''. Donedávna byla pozorovaná jen u [[helium\|helia]] při teplotách blízkých [[absolutní nula\|absolutní nule]]. == Objevení == Supratekutost objevil v roce [[1937]] ruský vědec [[Pjotr Leonidovič Kapica]] a nezávisle i [[John F. Allen]] spolu s [[A. D. Misener\|A. D. Misenerem]] v laboratoři v [[Cambridge]], a to pozorováním, že <sup>4</sup>He při teplotách nižších než 2,17 [[Kelvin\|K]] (tzv. He II) protéká trubicemi o průměru ~~4 - 10~~4–10 cm bez měřitelného odporu. Přitom již v prvním dni úspěšného zkapalnění [[Hélium\|hélia]] ([[10.7 červenec\|10. července]] [[1908]], [[Heike Kamerlingh Onnes]]) se podařilo dosáhnout teploty nižší než 2 [[Kelvin\|K]], v dalších experimentech dokonce teploty nižší než 1 [[Kelvin\|K]]. V těchto teplotách je již <sup>4</sup>He supratekuté. Na podivné chování kapalného helia pod teplotou 2,17 [[Kelvin\|K]] ovšem upozornil až [[Willem Hendrik Keesom]], žák prof. [[Heike Kamerlingh Onnes\|Onnese]], v březnu r.roku [[1926]] na základě studia [[měrná tepelná kapacita\|měrné tepelné kapacity]]. Pro odlišení kapalné fáze nad a pod teplotou 2,17 [[Kelvin\|K]] zavádí označení He I a He II. Teorii (semi-mikroskopickou) supratekutosti <sup>4</sup>He vytvořil [[Lev Davidovič Landau]] v roce [[1941]]. Mikroskopická teorie v roce [[1998]] nebyla uspokojivě vybudována.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Šafrata ~~...~~… [et al.] \| jméno = R.S. \| titul = Fyzika nízkých teplot Řádek 21 ⟶ 20: \|poznámka =ve formátu PDF, velikost 25,5 MB }} </ref> </ref> Supratekutosti lze dosáhnout také u izotopu <sup>3</sup>He, které se stává supratekutým při teplotách pod přibližně 0,0025 K. ▼ == Supratekutost hélia == ▲~~</ref>~~ Supratekutosti lze dosáhnout také u izotopu <sup>3</sup>He, které se stává supratekutým při teplotách pod přibližně 0,0025 K. Atomy <sup>4</sup><sub>2</sub>He (obsahuje 2 [[proton]]y, 2 [[neutron]]y a 2 [[elektron]]y, má tedy sudý počet částic. Všechny zmíněné částice jsou [[fermion]]y, dohromady tvoří ale celek, který nemůže mít poloviční [[spin]]. Atom jako celek se tedy chová jako [[boson]]). Pro bosony, ale neplatí [[Pauliho vylučovací princip]] a proto k jevu supratekutosti dochází díky vzniku [[Bose-Einsteinův kondenzát\|Bose-Einsteinova kondenzátu]]. Řádek 27 ⟶ 29: Atomy <sup>3</sup>He se chovají jako [[fermion]]y a k vzniku supratekutého stavu dochází díky tvorbě [[Cooperův pár\|Cooperových párů]], tj. párování dvojic atomů s opačnými [[spin]]y. == Odkazy == === Související články === * [[~~supravodivost~~Supravodivost]] === Reference === <references /> * [http://fyzika.jreichl.com/index.php?sekce=browse&page=429 Encyklopedie fyziky-Supratekutost]▼ === Literatura === * Miloš Rotter: Sto let kapalného helia (Pokroky matematiky, fyziky & astronomie, 4/2008) === Externí odkazy === ▲* [http://fyzika.jreichl.com/index.php?sekce=browse&page=429 Encyklopedie fyziky- – Supratekutost] {{Pahýl - fyzika}}

Supratekutost: Porovnání verzí