Ugarit: Porovnání verzí

 

'''Ugarit''' je vlastní jméno [[městský stát|městského státu]] v Sýrii , který dosáhl svého největšího rozsahu na konci své existence, tj. na konci [[doba bronzová|doby bronzové]] (cca. [[2000 př. n. l.|2000]] - [[1185 př. n. l.]]).

Zničeno bylo pravděpodobně nájezdem tzv. [[mořské národy|mořských národů]] v 12. století př. n. l. Město se nachází v lokalitě dnes nazývané '''Ras Šamra''' (Fenyklový ostroh), 35 st. 35' sev. šířky a 35 st. 45' vých. délky, asi 1 km od pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Město bylo významné svou polohou, neboť sloužilo hlavně jako přístav obchodující s ([[Kypr|kyperskou]]) mědí.

 

 

Lokalita byla objevena relativně pozdě, až v roce [[1928]], kdy oráč Mahmúd az-Zír narazil na zbytky prastaré hrobky. Mahmúd se zmocnil obsahu a začal jej rozprodávat. Na místo se záhy dostavili francoužští archeologové pod vedením Charlesa Virolleauda.

Na povrch se tak dostalo staré semitské město, známé do té doby jen z písemných pramenů okolních národů a měst.

 

 

Archeologie dokládá souvislé osídlení lokality již od 6. tisíciletí př. n. l., ale je možné, že byla osídlena již v 8. tisíciletí př. n. l. První písemné záznamy o Ugaritu pocházejí z města [[Ebla|Ebly]] (3. tisíciletí, raná doba bronzová). Po pádu Ebly nastává v oblasti mocenské vakuum. Ugarit byl asi na sto let opuštěn, ale na začátku 2. tisíciletí je opět osídlen. V oblasti mezi tím vakuum zaplňuje mocnost [[Jamhad]], do jejíž sféry vlivu spadá i Ugarit. Z této doby se dochovala zpráva o pouti posledního [[mari]]jského panovníka Zimrilima do Ugaritu. Zdokumentovány jsou také časté kontakty s Egyptem, který výrazně ovlivnil ugaritskou kulturu a umění.

Říše Jamhad pozvolna podlehla tlaku [[Chetité|Chetitů]] a [[Churrité|churritských]] [[Mitanni|mitannců]]. Po vpádu [[Thutmose I.]] v roce [[1520 př. n. l.]] nastává zlaté období Ugaritu, jelikož se stává součástí dominantní churritské konfederace [[Mitanni]].

 

 

Za vlády Niqmaduova syna '''Ar-halby''' ([[1315 př. n. l.|1315]]-[[1313 př. n. l.|1313]]) došlo pravděpodobně k pokusu přejít zpět pod egyptský vliv, avšak Ar-halba byl za pomoci Chetitů sesazen a na jeho místo dosedl jeho bratr Niqmepa.

Za vlády '''Niqmepy''' ([[1313 př. n. l.|1313]]-[[1260 př. n. l.|1260]]) ztratil Ugarit ve sporu se svými sousedy (kde rozhodčím byli jako vládnoucí mocnost Chetité) asi třetinu své rozlohy. Chetité tím mířili i na oslabení podezřelých vztahů Ugaritu s jižními královstvími (např. Amuru). Niqmepa si ještě před nástupem na trůn (přesně v r. [[1314 př. n. l.|1314]]) vzal za ženu amorejskou princeznu Ahat-Milku (+ po r. [[1239 př. n. l.|1239]] !). Egypt mezitím pokračoval ve své snaze ovládnout syrskou oblast. [[Seti I.]] v roce 1290 vytáhl na sever, obsadil Kadeš a přinutil amorejského krále Bentešinu přidat se na jeho stranu. Ugarit však zůstal mimo nebezpečí egyptského vpádu, naopak pravděpodobně napomáhal chetitskému vítězství nad Egypťany [[bitva u Kadeše|u Kadeše]] v roce [[1275 př. n. l.|1275]].

 

Právě v této době počínajícího mocenského vakua v oblasti se na scéně objevují tzv. mořské národy, táhnoucí pravděpodobně z balkánských a egejských oblastí na jih. Za oběť jim padla kyperská kultura, i když na její obranu např. sám Ugarit připravil 150 lodí sloužících k přepravě chetitského vojska na ostrov. Chetité nadále nejsou s to odolat tomuto náporu a tak je Ugarit, stejně jako ostatní města, nucen se o sebe postarat sám. Jelikož ugaritská administrativa pracovala až do posledních okamžiků života města, máme relativně podrobné zprávy až do jeho konce. Královský dvůr patrně město opustil zavčasu a stáhl se do vnitrozemí (kam přesně, není zřejmé). Poslední dochovaný list je adresován starším města a slibuje posil. V každém případě Ugarit padl někdy okolo roku 1185 př. n. l. a podobně jako jiná města v oblasti zmizel z mapy světa.

 

{{Commonscat|Ugarit}}

* Stehlík, Ondřej. ''Ugaritské náboženské texty''. [[Praha]] : Vyšehrad, [[2003]]. ISBN 80-7021-587-9. Letopočty v této knize se někdy liší od letopočtů týchž událostí, které se nacházejí jinde.

[[sk:Ugarit]]

[[sl:Ugarit]]

[[sv:Ugarit]]

[[uk:Угаріт]]