Josef Pfitzner: Porovnání verzí

Na podzim roku 1941 do funkce zastupujícího říšského protektora nastoupil [[Reinhard Heydrich|Reinhard Heydrich]], kterého Pfitzner obdivoval a snažil se si jej předcházet. 5. prosince 1941 konzultoval s K. H. Frankem personální změny na vyšších místech a Pfitznerovi svitla nová naděje. Heydrichovi se ale Pfitzner patrně nezamlouval a své antipatie mu měl dát velice brzy najevo. O Pfitznerových intelektuálních postojích měl nevalné mínění i [[Joseph Goebbels]], který nechal zničit jeho monografii o dějinách Polska. K takovému postoji se přidali i další (např. SS Sturmbannführer [[Walter Jacobi]] a šéf pražského gestapa [[Horst Böhme]]). Pfitzner cítil, že jeho pozice začíná být ohrožena, a začal hledat podporu. Byl přijat Frankem, který jej uklidňoval tím, že mu bude umožněn důstojný odchod a místo profesora na univerzitě v Královci nebo Berlíně. Oporu také hledal u sudetoněmeckých nacistů (Franz Mai, Konstantin Hösse, Alfred Bunter), a napsal i Henleinovi). 27. května 1942 je však při [[Operace Anthropoid|atentátu]] zraněn Heydrich a o týden později umírá. Pfitzner opět cítí svoji šanci, aktivně se účastní všech akcí spojených s Heydrichovou smrtí a horlivě jej oplakává. Za měsíc se ale již opět mluví o jeho odchodu. Fuchs mu nabízí místo profesora na univerzitě ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]], to je však pro Pfitznera málo. Frank mu slíbil důstojný odchod, což pro něj znamená být profesorem v [[Berlín]]ě nebo rektorem na univerzitě v Praze atd. Jedinou oporou mu v těchto těžkých časech jsou pražští příslušníci SA.